Madagaskarská fauna je jednou z nejbohatších na světě, ale všech víc než 150 druhů savců včetně lemurů nebo malé šelmy fosa patří jen do čtyř zoologických řádů. Otázkou je, jak se jejich předkové na izolovaný ostrov vlastně dostali. Podle fosilních nálezů se zde první z nich objevili před 60 miliony let, tedy až 100 milionů let poté, co se Madagaskar oddělil od africké pevniny.

Někteří odborníci si to vysvětlují pevninským spojením mezi Madagaskarem a pobřežím Afriky, které existovalo před 20 až 60 miliony let. Geologické důkazy ale tuto hypotézu nepodpořily a z pohledu místní fauny to také příliš nedává smysl, protože po souši by mohli přejít zástupci více než jen čtyř řádů savců. Alternativní hypotézou jsou "vory" plovoucího rostlinného materiálu, na kterých mohla přicestovat malá africká zvířata. Problém je, že mořské proudy v současnosti směřují od Madagaskaru k africkému pobřeží - tedy přesně opačně, než by vyžadovala teorie vorů.

Mezinárodní tým paleoklimatologů a geologů ale s pomocí počítačových modelů zjistil, že před 60 miliony let byla situace zcela jiná. Afrika i Madagaskar se nacházely asi o 1650 km jižněji než dnes a byly ovlivňovány jiným cirkulujícím mořským proudem. Ten odklonil proud mezi Afrikou a Madagaskarem do "správného" směru, ale navíc byl mnohem silnější než dnes. Podle propočtů vědců by tak zvířata, která bouře spláchla z afrického pobřeží, doputovala k břehům Madagaskaru už po 30 dnech. A pokud by se v oblasti shodou okolností vyskytoval tropický cyklón, byla by jejich cesta ještě kratší. Otázka osídlení Madagaskaru je tak zřejmě vyřešena.