Americký rozpočet počítá s rekordním deficitem
Americký prezident Barack Obama by měl dnes předložit Kongresu návrh státního rozpočtu na příští finanční rok, který začíná 1. října. Podle návrhu, jak ho zveřejnil Bílý dům, by Spojené státy měly hospodařit s výdaji 3,83 bilionu dolarů a deficitem 1,26 bilionu dolarů. Takový deficit neměly USA od doby druhé světové války.
Návrh rozpočtu na příští finanční rok počítá mimo jiné s investicemi do tvorby pracovních míst a zmrazením části nemandatorních výdajů federální vlády. V zemi je stále asi desetiprocentní nezaměstnanost a prezident už minulý týden ve své první ,Zprávě o stavu unie' označil tvorbu pracovních míst za prioritu.
Podle všeho navrhne daňové úlevy ve výši sta miliard dolarů. Měly by motivovat firmy ke zvyšování zaměstnanosti. Obamova administrativa chce také vynaložit více peněz na zelené technologie a zvýšit zaměstnanost i v této oblasti.
Armáda o peníze nepřijde
Návrh nového rozpočtu počítá mimo jiné i s vyššími výdaji na některé vzdělávací programy a civilní výzkum. Vzrostou také výdaje na obranu, vnitřní bezpečnost a diplomacii.
"Poměrně největší část výdajů na armádu si vyžádají operace v Afghánistánu. Hodně bude také stát stahování vojáků z Iráku. Řádově desítky miliard dolarů si vyžádají operace v souvislosti s aktivitami muslimských extrémistů, například v Jemenu," uvádí americký zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
O plánovaných výdajích a škrtech v americkém armádním rozpočtu mluvil na Radiožurnálu americký zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Obama ale na druhé straně navrhuje i škrty, které by měly snížit deficit. Navrhované škrty podle zpravodajů omezí asi 120 vládních programů, včetně plánu Národního úřadu pro letectví a vesmír, NASA, vybudovat základnu na Měsíci.
"Z armádních plánů například vypadne financování vývoje stíhačky F-22," dodává Pohanka.
Deficit přes bilión dolarů
Podle Obamova návrhu budou Spojené státy už třetí rok po sobě hospodařit s deficitem přes jeden bilion dolarů. Konečnou podobu státního rozpočtu musí ale schválit Kongres. A jak v rozhovoru pro BBC řekl vůdce republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner, republikáni jsou přesvědčeni, že lze nalézt další úspory:
"Prostudujeme ten návrh rozpočtu slovo od slova a budeme se ptát: ,Stojí ty výdaje za to, aby ty peníze musely splácet ještě vnoučata našich dětí?' O to jde. A myslím, že při podrobném studiu toho návrhu přijdeme na další možné úspory," říká vůdce republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů.
"Návrh amerického rozpočtu vidím jako umění možného. Obama je v schizofrenní pozici. Na jedné straně stále roste nezaměstnanost, na druhé straně se výnosy amerických vládních dluhopisů pozvolna tlačí vzhůru. Jinými slovy se prodražuje dluhová služba a to je velmi nebezpečný vývoj," míní analytik ČSOB Jan Čermák a dodává:
"Myslím, že by se dalo ještě více šetřit. Otázkou je, zda je to záměrem americké administrativy. Ušetřené dolary totiž budou z ekonomiky staženy a to může prohloubit problémy některých sektorů. Přitvrzení fiskální politiky musí být obezřetné."
Navrhovaný deficit je podle Čermáka ohromný. V historii byly takové deficity jen za druhé světové války.
"Na druhou stranu je zde velká krize, domácnosti jsou předluženy a jednou z forem, jak jim pomoci je ulevit jim na daních nebo jim přispět vyššími výdaji. Je to schizofrenní situace, ale pokud se podíváme na finanční trhy, ty zatím Obamovu plánu dávají zelenou," uvádí analytik Jan Čermák.
Ohrožen je realitní sektor
Prezident Obama už několikrát varoval, že vysoké deficity do budoucna ohrožují stabilitu americké ekonomiky.
"Určitě nejzranitelnější je americký realitní sektor. Hrozí, že by se prodražilo financování hypoték. S tím souvisí i problémy menších podniků, které obecně v krizi mají horší přístup k úvěrům," vysvětluje analytik ČSOB.
Návrh rozpočtu také obsahuje řadu záměrů, které Bílý dům představil v minulých týdnech. Jde například o speciální daň pro největší banky a finanční firmy, která by měla uhradit náklady na záchranu bankovního sektoru během finanční krize a vynést během příští dekády 90 miliard dolarů. Dále je v návrhu také konec daňových úlev pro těžební firmy či daňových úlev pro bohaté.
Na straně podpůrných kroků, z nichž by měla těžit zejména střední třída, návrh obsahuje daňové úlevy pro jednotlivce, rodiny i firmy v souhrnné výši 300 miliard dolarů během příštích deseti let.
Mimo jiné jde o sto miliard dolarů ve formě daňových úlev na tvorbu pracovních míst pro malé firmy, ale i na investice podniků do infrastruktury a ekologických technologií. Malé firmy také nebudou muset platit daň z kapitálových výnosů u investic.
