Je Bosna ohrožena radikálními muslimy?

Proč o tom mluvím. Vesnice Gornja Maoča se včera stala důkazem toho, že jsou policejní složky obou částí Bosny schopny v určitých případech spolupracovat. O co šlo? V ranních hodinách obklíčilo vesnici, kde žije asi 20 rodin 600 příslušníků policejních sil. Proč takové opatření? Ve vesnici žije komunita bosenských wahhábitů. Jsou to stoupenci radikálního striktního výkladu islámu z 18. století. Ten je zaměřen proti muslimům, kteří nejsou podle nich dostatečně pevní ve své víře. Za v podstatě nevěřící považují i ty obyvatele Bosny, kteří se k islámským kořenům hlásí. Jiná náboženství z jejich pohledu neexistují. Policie včera během akce zatkla 7 wahhábitů. V jejich domech nalezla množství zbraní, střeliva a také příruček, která poskytovaly instrukce jak provádět teroristické útoky. O působení wahábittů v obci Gornja Maoča věděly bosenské úřady mnoho měsíců. Proč jsou wahábité, kteří žijí v izolovaných komunitách nebezpeční? Na územích, která jsou pod jejich kontrolou neplatí zákony Bosny a Hercegoviny, jejíž existenci neuznávají. V jejich vesnicích platí islámské právo šaríja. Děti jsou vzdělávány ve speciální islámských školách s arabským vyučovacím jazykem. Kromě toho izolovanost vesnice přispívá k již dokázanému snadnějšímu ukrývání a skladování zbraní. Do roku 1992, kdy vypukla válka mezi muslimskými Bosňáky, Srby a Chorvaty fungoval v Bosně umírněný islám, který tam přinesli Turci. Menšina Bosňáků sice přiznávala islámské kořeny, nicméně nebyli praktikujícími muslimy. Když vypukla válka začali se v bosenské, převážně muslimské armádě při bojích se Srby a Chorvaty objevovat zahraniční dobrovolníci. Z Kavkazu, středního východu a dalších oblastí. Do země také přicházely finanční prostředky ze Saudské Arábie, kde je wahábbismus státním náboženstvím. Po skončení války odcházeli dobrovolníci do dalších bojů ve jménu víry, nicméně část z nich v Bosně zůstala.

Činnost wahhábitů se postupně dostávala na všechna území bývalé Jugoslávie, kde se v určitých obdobích objevoval islám. Kromě Kosova a Albánci dominovaných částí Makedonie, jižního Srbska, nebo Černé Hory se objevují v Sandžaku. Jde o součást území dnešního Srbska, kde dominují muslimové, kteří si dokonce i tady říkají Bosňáci po vzoru svých souvěrců z Bosny a Hercegoviny ač jejich domovy s touto zemí ani nesousedí. Právě ve správním centru Sandžaku Novém Pazaru připravovali wahhábité teroristický útok. Byli však zatčeni policií a u bělehradského soudu později odsouzeni k mnoha letům vězení. K soudu se stavěli pasivně, odmítali obhájce a rozsudek vyslechli bez emocí. Byli přesvědčeni, že cokoli činí je správné, pokud to není v rozporu s jejich výkladem víry.

Šíření radikálních odnoží islámu může být v případě nedostatečné pozornosti v budoucnu problémem. Důvodem je i pasivita ostatních částí společnosti vůči jejich aktivitám. Část obyvatel výše citovaných oblastí bývalé Jugoslávie považuje wahhábity za izolovanou skupinu, která nepředstavuje větší nebezpečí. Jiná, zvláště v Bosně nezapomíná na finanční pomoc, kterou v době občanské a etnické války poskytovaly Saudská Arábie a organizace podporující wahábity z dalších islámských zemí. Ne vždy šla zmíněná pomoc na humanitární účely, ale na jejím základě i v dobách nejhorší válečné krize rostly v muslimských částech Bosny mešity a náboženské islámské školy. Zásah bosenské policie ve vesnici Gornja Maoča je důkazem, že wahábitské instituce nestojí stranou pozornosti institucí státních. Svou existencí ohrožují nejen muslimské obyvatele, ale i věřící jiných vyznání nejen v Bosně, ale v celém regionu. Wahábismus se zatím nestal dominujícím faktorem tamních muslimských oblastí. Je sice zatím marginální, nicméně již fakt jeho etablování na Balkáně je důvodem k ostražitosti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .