Řecká ekonomika si vede ještě hůře, než se čekalo
Řecká ekonomika si vedla v posledním čtvrtletí roku daleko hůře, než analytici očekávali. Podle nejčerstvějších údajů se hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí meziročně propadl o 2,6 procenta. Ekonomy právě Řecko zaměstnává už delší dobu. Země se dopracovala na pokraj státního bankrotu. Dnes nabídl Řecku pomoc Mezinárodní měnový fond a připojil se tak k Evropské unii.
Mezinárodní měnový fond hlavně očekává, že Řekové sami konkrétně řeknou, jakou pomoc potřebují a jak by měla vypadat. První náměstek hlavního ředitele MMF John Lipsky řekl, že fond má vůli i prostředky Aténám pomoci, ale pouze na základě doporučení řeckých úřadů.
Fond se tak připojil ke včerejší iniciativě zástupců Evropské unie, kteří také přislíbili Řecku pomoc. Jenže mluví se i o tom, že Unie chce využít zkušenosti, které má právě Mezinárodní měnový fond, ale peníze tohoto fondu použít nechce.
O ekonomické situaci v Řecku mluvil na Rádiu Česko hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Například britský Guardian napsal, že za nejasné pomoci Řecku stojí Německo. Kancléřka Angela Merkelová měla údajně podle listu znemožnit snahu o sestavení konkrétního plánu finanční pomoci Řecku.
Podle mnohých analytiků by nicméně pád Řecka velmi výrazně zasáhl evropské banky, které v Jižní Evropě významně investovaly. Jen německé banky půjčily trojici Řecko, Španělsko a Portugalsko asi 331 miliard dolarů.
Řecko má nejvíce peněz napůjčováno od německých bank. "Určitě je velmi nepravděpodobné, že by bylo Řecko ponecháno svým problémům napospas. To by se nemuselo mnoha státům vyplatit. Kromě Německa jsou velkými věřiteli Řecka hlavně francouzské a švýcarské banky," uvádí hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Řecko nemůže padnout
"je to o něco horší, než se čekalo, ale není to úplně zásadní překvapení. Řecko nicméně bude muset zohlednit trochu horší výhled růstu na tento rok i na rok 2011. Původně se očekávalo, že by mohla řecká ekonomika projít v nejbližší době oživením. Toto oživení ale bude mnohem pomalejší," říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
"Zatím nemáme na stole žádnou konkrétní pomoc Evropské unie. Jsem velice skeptický k pomoci Evropské unie, protože zde neexistuje žádný vyzkoušený mechanismus, který by mohly evropské státy použít. Zatím mi to připadá, jako by státy Unie chtěly hlavně uchlácholit trhy a zmírnit napětí na řeckém dluhopisovém trhu," pokračuje Bureš.
"Opatření by měla zajistit, aby Řecko v tomto nebo v příštím roce nemuselo vyhlásit státní bankrot, tedy neschopnost splácet své závazky. Provedení by mohlo mít podobu nějakého úvěru s nižší úrokovou sazbou, než by získalo na finančních trzích nebo se státy dohodnou, že si na tuto pomoc půjčí například Německo, které má na finančních trzích mnohem lepší kredibilitu, to znamená, že si může půjčit za mnohem nižší sazbu," spekuluje o možných opatřeních ekonom Lubor Lacina, vedoucí Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.
"Jde o to, zda se zde bude více angažovat Mezinárodní měnový fond, který má větší možnosti přitlačit na potřebné reformy v Řecku, nebo Evropská unie, konkrétně určité evropské státy, které podle mého názoru více ochotny ustupovat Řecku, například odborům, v tlaku na větší změkčení reforem," dodává ekonom Bureš.
