Ministr kultury se bude radit s experty o nástupci Knížáka
Ministr kultury Václav Riedlbauch bude dnes jednat s týmem expertů o tom, kdo nahradí Milana Knížáka v čele Národní galerie a za jakých podmínek. Měl by také odtajnit jména odborníků, kteří Knížákova nástupce vyberou.
Zatímco Milan Knížák plánuje svůj odchod na konec příštího roku, ministr Riedlbauch chce jmenovat nového šéfa Národní galerie dřív.
Členka odborné komise, Milena Bartlová, vysvětluje kritéria výběrového řízení.
V tom jej podporuje i poradní sbor, ve kterém jsou galeristé, historikové umění i výtvarní publicisté.
Už dříve ministr Riedlbauch Českému rozhlasu řekl, že by Knížáka mohl nahradit třeba i cizinec. Ale o konkrétních jménech nástupců se zatím jenom spekuluje.
Kritéria výběrového řízení na nového ředitele
Členkou poradního sboru, který pomůže vybrat nového ředitele Národní knihovny, je i profesorka dějin umění na Masarykově universitě a předsedkyně Uměleckohistorické společnosti Milena Bartlová. Ta říká, že na kritériích výběru se skupina bude muset teprve dohodnout. Rozhodně prý ale nebudou zvažovat jen zájemce jednoznačně umělecko-historického nebo jinak vyhraněně zaměřeného vzdělání: "Chceme nechat to výběrové řízení maximálně otevřené, tak aby se mohl i třeba přihlásit skrytý talent, o kterém třeba nevíme."
Podle Bartlové je českému prostředí nejbližší francouzský a německý model uspořádání Národní Galerie, ve kterém fungují jednotlivé části podle svých specifických předpokladů. Vrchní ředitel spíš komunikuje s politiky a podnikateli. Většina rozhodnutí je ale také na spoluředitelích.
Jako jeden z hlavních problémů Milana Knížáka vidí Bartlová skutečnost, že je sám aktivním umělcem. Praxe v euroamerické kultuře je přitom opačná. Tam obsazují funkce ředitele kunsthistorici, kteří jako jediní mohou mít nadhled.
Správa Národní Galerie je dnes centralizovaná. Ve chvíli, kdy by se změnila do zmíněného francouzského nebo německého modelu, pak by byl, podle Bartlové, ideálním ředitelem manažer nebo politik. "Dokud je ale Národní Galerie taková jako dnes, pak je nemyslitelné aby byl ve funkci někdo, kdo nerozumí umění,"dodává.
Velká část rozpočtu NG jde dnes na režijní náklady. Odborníci tvrdí, že spořícím řešením by mohl být odprodej nadbytečných budov. Milena Bartlová je toho názoru, že právě nový ředitel by už do výběrového řízení měl přijít s jasnou představou o tom, jak postupovat: "Zbavovat se již nabytých jednotlivých budov by bylo dost komplikované. Na druhou stranu i jedna komplexní budova, tak jak už byla zamýšlena v minulosti, by bylo řešení. Tyto otázky je ale třeba řešit v souvislosti s celkovým plánem na budoucnost NG."
Podle Bartlové je na tom v současnosti v progresivnosti mnohem lépe třeba už i Slovenská Národní Galerie. Jestli bude česká Národní Galerie schopna se v budoucnu zařadit mezi producenty velkých putovních výstav je otázkou: "Tento žánr výstav za minulého režimu ještě prakticky neexistoval a NG se zatím nepodařilo se tomuto žánru přizpůsobit. SNG je menší, ale schopnější. Její program spočívá v systematickém zpřístupňování historických i současných hodnot."
Odstupujícího Milana Knížáka dosadil do funkce tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Učinil tak i proti doslovnému doporučení odborné komise Knížáka nejmenovat. Současný ministr kultury, Václav Riedlbauch, si podle Mileny Bartlové zvolil lepší postup. S názory odborné veřejnosti počítá a opírá se o ně: "Dokonce už v předbězné fázi si pořídil jakýsi neformální poradní sbor, což považuji za velice kladné."
