Řecko bojuje s krizí. Sníží platy státním zaměstnancům
Řeckému trápení stále není konec. Řecká vláda chce v reakci na hrozící státní bankrot snížit platy státních zaměstnanců a zvýšit věk pro odchod do důchodu. Občané Řecka ale možná nudou muset vydržet další bolestná opatření. Naznačila to včerejší noční schůzka států platících eurem.
Řecký ministr financí Georgios Papaconstantinou si umí získat publikum. Vládne dokonalou angličtinou, má vynikající vzdělání a nepopírá, že situace jeho země je málem děsivá.
"Máme doma hrozný nepořádek," přiznává Papaconstantinou. Jeho socialisté se k moci dostali loni v říjnu a nestačili se divit. Brzy se ukázalo, že schodek rozpočtu je skoro třinácti procentní, i když podle předcházející vlády měl být poloviční.
Socialisté tak museli zapomenout na většinu předvoleních slibů. Papaconstantinou za to své předchůdce samozřejmě kritizuje. Ale jasně říká, že teď je důležité spravit díry v potápějící se lodi a ne se hádat o to, kdo je pod čarou ponoru vytesal.
"Zavinila všechny naše problémy předchozí vláda? To ne. Ale během velmi krátkého času situaci velmi zhoršila. Před volbami pustila utrácení ze řetězu. Záleží ale na tom, co předchozí kabinet udělal? Nikoliv. Když sedím na jednání ministrů v Bruselu, přede mnou je na stole nápis Řecko a ne nová vláda, která nezavinila současný stav," podotkl Papaconstantinou.
Situace vyžaduje mimořádná rozhodnutí
Takovouhle státnickou zodpovědnost můžeme my Češi Řekům při pohledu na naši vlastní politickou scénu jen závidět. Nová řecká vláda už v reakci na hrozivou díru ve státních financích podnikla kroky, které by za normálních okolností prošly jen těžko. Ale mimořádná situace prostě vyžaduje mimořádná rozhodnutí.
Jenže mnoho expertů je přesvědčeno, že bolestná opatření ani tak nejsou dostatečná, protože do Řecka se hospodářský růst jen tak nevrátí a státu tak budou chybět daňové příjmy. Trhy proto volají po dalších úsporách. Teď hned.
Papaconstantinou něco takového vyloučil. Evropské instituce v polovině března posoudí, jak dosavadní řecké kroky zafungovaly. Do té doby Řekové nic podnikat nechtějí. Tenhle postoj sdílejí i ministři financí států platících eurem. Potvrdil to šéf euroskupiny Jean Claude Juncker.
"Kdyby existovalo riziko, že Řecko nesplní svůj cíl snížit letos deficit o 4 procenta HDP, tak řecká vláda přislíbila, že na základě návrhu Komise předloží další opatření," řekl Juncker.
Na Řecko je potřeba tlačit
Takže nové kolo bolestných kroků na Athény čeká jen tehdy, když deficit nedokáží zkrotit. Je ale evidentní, že v Bruselu nebo na finančních trzích si většina lidí myslí, že na další úspory dojde. Naznačil to i Jean-Claude Juncker.
Do Athén vzkázal, že v případě potřeby by měli Řekové přemýšlet o zvýšení daně z přidané hodnoty nebo větším zdanění luxusního zboží a automobilů. Takže eurozóna pokračuje v dosavadní taktice: na Řecko je potřeba velmi tvrdě tlačit, aby ve svém odhodlání tvrdě šetřit neucuklo ani o píď.
Teprve když bude jasné, že vláda v Athénách dělá vše co může a stejně to nestačí, bude eurozóna uvažovat o možné pomoci. Prostě, když se budou Řekové snažit, jejich partneři je padnout nenechají. Georgios Papaconstantinou asi do Bruselu jel s trochu jinými plány. Chtěl, aby eurozóna rovnou řekla, jak jeho zemi pomůže.
Zatím žádná oficiální pomoc
"Co trhy donutí zastavit útoky na Řecko? Je to další a konkrétnější zdůraznění toho, co bylo dohodnuto evropskými lídry ve čtvrtek," řekl Papaconstantinou.
Přeložme tenhle výrok do normální mluvy: Řekové by chtěli, aby jim Evropa řekla, co pro ně může udělat. Vrcholný summit Unie totiž minulý týden jen zdůraznil ochotu v případě potřeby pomoci, ale nevysvětlil, jak.
Záruky za řecké úvěry, dvoustranná pomoc, nákupy řeckých dluhopisů nebo snad jejich společné vydávání na úrovni eurozóny? To je několik zvažovaných možností pomoci Řecku, ale žádná z nich se nestala oficiální. Řekové v minulosti žili nad poměry a falšovali statistiky. Pomocnou ruku jim proto jejich partneři podají až tehdy, když nebude jiné východisko.
