Čína stupňuje tlak na disidenty, někteří mizí beze stopy

Peking tvrdě trestá vůdčí osobnosti čínského disentu. Většinu z nich režim odsoudil. Je mezi nimi i Liou Siao-po, autor Charty 08 nominovaný na Nobelovu cenu míru. Jeho okamžité propuštění požadují Spojené státy i Evropská unie. Peking ale tyto výzvy ignoruje a označuje je za vměšování do vnitřních záležitostí země.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brána Nebeského klidu v Pekingu

Brána Nebeského klidu v Pekingu | Foto: Robert Mikoláš

"Nevím kde je, možná ve vězení," svěřil se novinářům bývalý právník jednoho z nejznámějších ochránců lidských práv v Číně Kao Č'-šenga.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž zpravodaje ČRo Roberta Mikoláše o čínských disidentech

Jeho rodina o něm nemá žádné zprávy už rok, tedy od doby, kdy beze stopy zmizel. Mnozí se dokonce domnívali, že zahynul.

Před několika dny ale zástupci čínské ambasády ve Washingtonu na dotaz americké strany oznámili, že dotyčný se nachází v Sin-ťiangu.

Případ tohoto křesťanského advokáta a obhájce hnutí Falun Kung, který byl před čtyřmi lety odsouzen k podmíněnému trestu, jen potvrzuje pokračující snahu vládních míst umlčet všechny opoziční hlasy.

Harmonická společnost udržovaná silou

"Srovnávání harmonické společnosti s udržením stability dominuje absolutně všemu. Komunistická strana chce bez jakýchkoli diskusí ovládat zemi a udržet si nadvládu nad Čínou," hodnotí politiku čínského prezidenta Chu Ťin-taa prosazujícího vytváření harmonické společnosti Chan Tung-fang, jeden z vůdců prodemokratických protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989.

"My ale samozřejmě dáváme přednost tomu, kdo vládne mnohem civilizovaněji, nikoli s takovou krutostí a bez ohledu na všechno okolo. Oni udržují harmonickou společnost silou, přestože by jí měli tvořit všichni, každý jednotlivě. Jediným podílem obyčejného Číňana ovšem je, aby poslouchal a dělal, co mu řeknou, nic jiného," dodává Chan Tung-fang.

Sám moc dobře ví, o čem mluví. Čína nedávno oslavila 30 let otevírání se světu. Bude to už také téměř deset let, co byla přijata do Světové obchodní organizace, a od konání LOH uplynulo jen něco přes rok.

Raději zůstat hluchý

Komunisté ale k opozičním hlasům volajícím po demokratizaci společnosti zůstávají hluší. Bez povšimnutí naprosté většiny obyvatel. "O politiku se nezajímám," říká jasně asi padesátiletý muž z Pekingu.

Ostatní na podobné otázky radši ani neodpovídají. Čínské soudy poslaly za posledních pět let do vězení sedm vůdčích osobností disentu. Mezi nimi byl novinář Š' Tchao, který dostal deset let za údajné vyzrazení státního tajemství.

V dalších procesech byli odsouzeni Chuang Čchi a Tchan Cuo-žen ke třem, respektive pěti rokům vězení za pomoc rodičům, jejichž děti zemřely v troskách škol zřícených při zemětřesení v S´-čuanu, a v neposlední řadě Liou Siao-po, kterému soud minulý týden potvrdil jedenáctiletý trest odnětí svobody.

"Nic mi do toho není. Politické zprávy sice sleduji, ale jen pro zábavu. Jsou totiž k ničemu. Navíc jako občan nemám žádné právo, nemohu nic ovlivnit," jakoby se omlouvá muž, se kterým se zpravodaj Českého rozhlasu bavil nedaleko Ťien-an-men.

Na otázku, zda slyšel někdy jména jako Kao Č'-šeng nebo Liou Siao-po a zda ví, že oba byli nominováni na Nobelovu cenu míru, odpoví stručně a rychle odchází: "Neslyšel, neznám."

Čína nyní slaví začátek nového Roku tygra, který má přinést zemi další prosperitu. V otázce ochrany lidských práv a svobody slova ale zřejmě zůstane vše při starém.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme