Dělnická strana bude rozpuštěna. Soud vyhověl návrhu vlády
Dělnická strana má zaniknout - rozhodl Nejvyšší správní soud. Vláda tak prostřednictvím ministerstva vnitra uspěla s návrhem na její rozpuštění. Příznivcům krajně pravicové Dělnické strany vytýká, že ohrožují demokracii.
Symbolika navazující na ideologii Adolfa Hitlera, xenofobní prvky a rasistický podtext - to byly pro soudce Nejvyššího správního soudu jasné důvody, proč by Dělnická strana měla přestat fungovat.
"Dělnickou stranu je tak možné souhrnně na základě jejího oficiálního programu označit jako populistickou, xenofobní, šovinistickou, homofobní případně i vykazující rasistické rysy," vysvětlil ve dvouhodinovém závěrečném odůvodnění soudce Vojtěch Šimíček.
O verdiktu mluvili v Ozvěnách dne odborník na extremismus Zdeněk Zbořil a expert na ústavní právo Jiří Přibáň. Kauze věnoval svou poznámku i Milan Slezák
Dělnická strana obvinění už v minulosti popírala, za návrhem vidí snahu o umlčení nepohodlné politické konkurence. V případě zákazu chce fungovat pod jiným názvem.
Postup soudu považuje za správný i odborník na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš: "Myslím si, že tam šlo především o to, že představovala nebezpečí v lokálním rámci, tam, kde docházelo k nepokojům."
Soudci našli souvislosti mezi dělnickou stranou a nacionálním socialismem. Symbolika, kterou strana užívá, je natolik podobná té spojné s ideologií Adolfa Hitlera, že podle soudu nemůže jít o náhodu. Vedení strany může rozhodnutí napadnout u ústavního soudu.
Podle ministra vnitra Martina Peciny budou i po rozpuštění strany její členy dál sledovat: "Já jsme přesvědčený, že jsme to podchytili v dobrém zárodku. Že každý takový krok, k jakému došlo dneska, neonacistickou nebo extremistickou scénu výrazně oslabí."
Varování a mantinely
Odborník na extremismus Zdeněk Zbořil v podvečerních Ozvěnách dne přirovnal rozhodnutí soudu k varování pro krajní pravici. "Nejen pro extremistické strany, ale varování i pro jiné strany. Správní soud nastavil určité mantinely pro politické chování všech občanů i stran a upozornil, že máme čtyři paragrafy trestního zákona, které pracují s pojmem podpora a propagace hnutí směřujících k omezení práv občanů o a také o šíření zášti a nenávisti."
O verdiktu diskutoval i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa ve Stalo se dnes
Jiří Přibáň, odborník na ústavní právo, Univerzita ve velšském Cardiffu připomněl, že zákaz činnosti je běžný prostředek v zavedených demokraciích. "Odpovídá trendu poučení z tragédií 20. století, kdy demokracie nebyly schopné reagovat na nástup pravicového nebo levicového extremismu."
V Británii je za krajně pravicovou stranu považována BNP neboli British National Party. Je výrazně protiimigrantská, někdy rasistická, přesto funguje a může se ucházet o hlasy voličů ve volbách. "Není srovnatelná s Dělnickou stranou, oi když programy až tak vzdálené nejsou. Ona ale hraje lépe hru se státem a se zákony Velké Británie. Své vlastní stanovy změnil tak, že se jejími členy mohou stát i příslušníci etnických menšin," řekl Přibáň.
Případné odvolání věc zmrazí
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa ve Stalo se dnes řekl, že rozsudek nabyl právní moci a dnes se dá říci, že Dělnická strana neexistuje. "Nicméně může využít opravného prostředku směrem k Ústavnímu soudu, má na to lhůtu 30 dnů počítanou ode dneška."
"Pokud to využije, nastoupí ze zákona odkladný účinek našeo rozhodnutí - to znamená, bude tak trochu zmraženo. A do doby než Ústavní soud o věci definitivně rozhodne bude Dělnická strana existovat formálně i fakticky dál a může vyvíjet jakoukoli činnost," připomněl Baxa. Není proto vyloučeno, že do doby rozhodnutí Ústavního soudu mohou proběhnout parlamentní volby. Tomáš Vandas už oznámil, že chce kandidovat.
Podle něho rozhodnutí Nejvyššího správního soudu učinilo i jistou prognózu do budoucna. "Rozhodnutí se na prvním místě týká Dělnické strany, ale má i obecný, preventivní význam. Říká: každý další, kdo by chtěl dělat stejné věci, dopadne podobně." konstatoval Baxa.
