Malajsie na pomezí kultur a námořních cest
Malajský poloostrov byl kdysi místem, ze kterého odešly předci mnoha dnešních Indonésanů, nebo Filipínců. Malajsie samotná je dnes taky státem, který má na svém území mnoho národnostních menšin. I díky nim je bohatou zemí, ale s určitou mírou etnických nepokojů.
Už ve 2. století existovala v oblasti dnešní Malajsie malajská království, která byla spojená s velkou indonéskou říší. Rozvíjela se zde proto buddhistická, ale i hinduistická kultura. Nejvýznamnějším z náboženství se však stal islám, jenž svým rovnostářstvím oslovil široké lidové vrstvy. Protože malajské území bylo u Malackého průlivu, který zůstává nejpřirozenější spojnicí po moři mezi Indickým oceánem a Jihočínským mořem, měli zde už začátkem 16. století obchodní osady Portugalci. Přístav Malaku sice roku 1641 dobyli Holanďané, přesto však místní vládci zůstali svými pány. To se změnilo až s migrací britských obchodníků a vojáků po roce 1795, kteří si podřídili celou oblast dnešní Malajsie na asijské pevnině, ale i na severu Bornea. Tím vlastně dali základ Malajské unii.
Pro Malajsii vždycky byla typická etnická a náboženská různorodost. Proto zde neexistuje jednotná kultura a díky různým migracím existují přímo vedle sebe různé zvyky, slavnosti, obyčeje i stavební prvky. V 19. století sem například masivně migrovali etničtí Číňané, kteří zde začali provozovat obchod a řemesla. Pracovali tak úspěšně, že v Malajsii začali budovat nejen vlastní čtvrti, ale přímo celé oblasti. Dnes tvoří 30 % obyvatelstva a číslo by mělo vyšší úroveň, kdyby Malajci kvůli ekonomickým zájmům nevyřadili roku 1965 ze své unie Singapur. V tomto státě a velkém městě zároveň, které Britové založili až roku 1819, dnes žije 75 % Číňanů, ostatní jsou ale právě Malajci. Podobně na tom jsou Indové, kteří tvoří 8 % obyvatel Malajsie. Původně sem migrovali jako dělníci do cínových dolů a na kaučukové plantáže, postupně se ale jejich postavení vylepšovalo, takže patří k nejvzdělanějším občanům Malajsie.
Dnešní malajský stát, díky surovinám a ropě bohatý, patří k velmi moderním asijským zemím. Nové hlavní město Kuala Lumpur s obrovskými mrakodrapy vzniklo vlastně uprostřed pralesa. Mnoho obyvatel do něj přišlo z okolního venkova, ale hlavně z malajských pobřežních měst, i pralesní džungle na Borneu. Proto je zde kultura velice pestrá, důvod přemístění lidí ale byl ještě jeden. Stát totiž chce novou hospodářskou politikou podpořit malajské národnostní skupiny tak, aby měli více než 30 % národního bohatství. Díky tomu dochází k třenicím s bohatými Číňany a Indy z pobřeží a plantážových oblastí, kteří by mohli přijít o své výsadní postavení v rámci státu. Většinou totiž stále vydělávají na největším světovém vývozu cínu, kaučuku, palmového oleje, pepře a teakového dřeva. Důležitost jejich čtvrtí v Malace, Penangu nebo Johore Bahru díky přesunu klesá a oni taky musejí migrovat do hlavního města nebo se za novými obchody přesouvají do Singapuru či do provincií Sabah a Sarawak. Novými migranty pro práci v zemědělství a průmyslu se tak dnes stávají Filipínci a Indové, kteří v této zemi britského Commonwealthu znovu čekají na lepší budoucnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
