Dalajláma míří do Bílého domu, Čína protestuje
Americký prezident Barack Obama se dnes v Bílém domě sejde s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou. Má tak šanci napravit škodu, kterou podle Dalajlámova poradce napáchal tím, když odvolal loňské setkání. Tehdy se americká administrativa obávala čínské reakce před klíčovým summitem.
S Dalajlámou se od roku 1990 sešel každý americký prezident. Barack Obama je ale první, na kterého musel dalajláma čekat. A ani styl schůzky není přesně takový, jak si tibetští aktivisté představovali. Bude totiž soukromá.
Obama tak daleko zaostává za svým předchůdcem. Přestože byl George Bush mladší často kritizován kvůli ignorování porušování lidských práv v Číně a Obama měl tuto atmosféru změnit, byl Bush zatím jediným americkým prezidentem, který se s Dalajlámou sešel na veřejnosti a dokonce mu předal nejvyšší státní vyznamenání.
I tak ale protibetští aktivisté na celém světě považují setkání amerického prezidenta s dalajlámou za mocný signál o tom, že svět na Tibet nezapomněl.
Igor Lukeš, profesor Bostonské univerzity, přibližuje setkání amerického prezidenta Barracka Obamy s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou.
Čína hrozí zhoršením vztahů
Čína přijetí Dalajlámy v Bílém domě odsuzuje a varuje před dalším zhoršením vztahů. Dalajláma označil tyto výhrůžky za typickou rétoriku Pekingu.
Současný vývoj vztahů mezi Pekingem a Washingtonem poznamenala už cenzura internetu, útoky čínských hackerů a prodej amerických zbraní Tchajwanu za 6,4 miliardy dolarů.
Jak prohlásil Simon Shen z Čínské univerzity, obě země se dosud snažily předstírat, že jsou přátelé, nyní se však jen potvrzuje, že jde o soupeře, kteří mají na většinu současných světových problémů zcela odlišné názory.
Obchod se nezmění
Podle tibetoložky Zuzany Ondomišiové jsou reakce Čína na dalajlámovy cesty po světě vždy stejné a nakonec nemají velký dopad. "Mnoho expertů si myslí, že i přes všechny protesty budou reálné obchodní vztahy stále stejné," uvedla tibetoložka.
Barack Obama přijme tibetského duchovního vůdce soukromě, ne v Oválné pracovně, kde obvykle hostí zahraniční státníky a další významné osobnosti. Podle Ondomišiové ale Dalajlámu v Oválné pracovně nepřijal ani žádný z předchozích prezidentů.
"Soukromý charakter schůzky, při které se nesmí ani fotografovat, je určitým kompromisem vůči protokolu, protože Čína bere tyto záležitosti velmi symbolicky," řekla Ondomišiová.
Duchovní nebo politické setkání?
Podle Igora Lukeše, profesora historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity, jde dnes především o to se s Dalajlámou setkat na duchovní a nikoliv politické úrovni:"Přijmutí duchovního vůdce Tibeťanů by Čína neměla chápat jako útok na svou suverenitu. Ale čína to bude jistě předstírat a bude v tomhle smyslu ještě protestovat."
Ještě loni Spojené státy spoléhaly na Čínu v otázce tlaku na Írán a Severní Koreu, jen velmi opatrně mluvily o podhodnoceném kurzu jüanu a o stavu lidských práv v Číně. Podle Lukeše ale nejde o žádný zásadný zlom v jejich chování: "USA existují ve světě, který je, ne ve světě, který si přejí. Čína je ekonomickou velmocí, má legitimní zájmy a ty je třeba respektovat. Z tohoto hlediska žádný zlom nenastal. Ve Washingtonu každý chápe, že musíme jednat pragmaticky. Bojovat za lidská práva, je třeba účinně, ne teatrálně."
Když loni v listopadu Obama první setkání odmítl, sklidil tvrdou kritiku. Ovšem jen ze strany evropských intelektuálů, mezi které můžeme počítat například Václava Havla. Tvrdit, že si Obama chce setkáním s Dalajlámou naklonit veřejnost, je podle Lukeše poněkud přehnané: "V USA je sice Dalajláma velice oblíbený, ale jen u několika set lidí - například slavných lidí či intelektuálů. Zbytek, tedy většinová část americké veřejnosti, o něm a problematice Tibetu neví vůbec nic. Obamovi proto setkání s ním nijak zvlášť ve vztahu s veřejností nepomůže."
