Blízké setkání s Hvězdou smrti

Saturnův měsíc Mimas byl objeven 17. září 1789 anglickým astronomem Williamem Herschelem. Své jméno dostal po jednom z Titánů z řecké mytologie. Ve skutečnosti se však ani náhodou nejedná o obra ve své kategorii. Měsíček má totiž v průměru pouhých 400 kilometrů. Hravě by se mohl rovnat s rozměrem České republiky. Zajímavostí je, že Mimas je vůbec nejmenší těleso sluneční soustavy, které bylo schopné zformovat se do tvaru koule. Jak moc se tvar tělesa přibližuje kouli ovlivňuje vlastní gravitace tělesa. Je tedy logické, že kulový tvar je typický spíše pro těžší tělesa. Mimas to však zvládl i přes svůj malý rozměr a hustotu blízkou hustotě vody.

Obrovská jizva
Největší zvláštností měsíčku je obrovský kráter, symbolicky nesoucí jméno Herschel. Snad by se dalo říct, že v Mimasu zeje na první pohled obrovský jakoby otvor. Kráter je totiž 140 kilometrů veliký. Jeho průměr je tedy třetinový v porovnání s rozměrem měsíce. Na Zemi by takový kráter ve stejném poměru bez problémů zabral celou Severní Ameriku. Pohled na měsíc Mimas s obrovskou jizvou na jeho tváři jistě fanouškům Hvězdných válek nápadně připomene Hvězdu smrti. Byl tento filmový vesmírný objekt inspirován měsícem Mimas? Určitě ne, film totiž vznikl o několik let dřív, než byl kráter Herschel vůbec objeven. Poprvé ho spatřila sonda Voyager 1 v roce 1980 a od té doby nemělo lidstvo žádné lepší fotografie ani přesnější informace. Až díky práci sondy Cassini v okolí Saturnu se ve svém vědění posouváme dále právě teď.

Fanouškům Hvězdných válek není vzhled měsíce Mimas (vpravo) cizí, připomíná totiž Hvězdu smrti (vlevo)|foto: Zuzana Fischerová

Mimas pod drobnohledem
Lidský posel u Saturnu, sonda Cassini, přeletěl kolem měsíce Mimas ve vzdálenosti necelých desettisíc kilometrů v sobotu 13. února. Zatím pouze surové a nezpracované fotografie ukazují s neuvěřitelným rozlišením detaily povrchu měsíce a také kráteru Herschel. Ledové valy kráteru jsou pět kilometrů vysoké se stoupáním 24 stupňů. Na Zemi by si takovýto svah vysloužil označení modrá sjezdovka. Samozřejmě pro olympioniky jezdící třeba superobří slalomy je sklon 24 stupňů směšně malý, ale i tak by se lyžaři tomu terénu měli raději vyhnout. Kráter totiž rozhodně není hladkou plochou. Naopak, podrobné snímky ze sondy Cassini ukazují, že je sám o sobě plný jiných menších kráterů a zlomů. Ty vědci mohou poprvé důkladně pozorovat.

Náročný terén
Lyžovat bychom tedy na Mimas mohli jen na vlastní nebezpečí a s hodně velkým rizikem úrazu. Nic pro odpůrce extrémních sportů. Avšak máte-li v lásce turistiku a náročné výstupy na vrcholky hor, pak je kráter Herschel tím pravým pro vaši mimozemskou dovolenou. Hloubka kráteru je kolem deseti kilometrů. Z jeho úplného dna až na vrcholky pětikilometrového valu je to tedy podobná cesta jako ze dna Mariánského příkopu do Himalájí. Že je to i přes vaši skvělou horolezeckou formu přece jenom oříšek? Nevadí. Uprostřed kráteru najdete vrcholky týčící se až šest kilometrů nad dno kráteru, jako jednodušší alternativu.

Sonda Cassini je "lidským okem" v Saturnově soustavě a svou práci dělá výtečně už několik let|foto: NASA

Tragická srážka
Velikost a tvar kráteru Herschel nám napovídá, k jaké tragické události zde v minulosti došlo. Do měsíce Mimas vrazila planetka velikosti asi deset kilometrů. Tento poměrně malý, ale pořádně rychlý kosmický projektil způsobil obrovskou katastrofu. Na jedné straně měsíce vytvořil obří kráter, na opačné polokouli pak způsobil trhliny v měsíční kůře. Dokonce je velkým štěstím a zároveň zvláštností, že Mimas při takovém nárazu vůbec zůstal pohromadě a neroztříštil se na stovky či tisíce úlomků. Byla by to obrovská škoda, vezmeme-li v úvahu jak zajímavý tento miniaturní Titán je. Nevíme čemu můžeme vděčit za existenci měsíčku. Za zachování kráteru Herschel však jistě vděčíme podmínkám ve vzdálenosti Saturnu a jeho systému. Teplota -200 stupňů Celsia zabezpečuje, že led na povrchu Mimas je pořádně tvrdý a jeho povrchové útvary jsou jako zalité do skla. Díky tomu se může sonda Cassini realizovat a pomoci důkladně prozkoumat povrchové útvary, byť vznikly před miliony let.

Kráter Herschel je obrovskou jizvou na tváři Mimasu|foto: NASA