Mene Tekel aneb Pryč s totalitou!
Příznačně chladné únorové dny ozvláštní i letos známý vzpomínkový festival Mene Tekel, který si klade za cíl upozornit na hrůzy a důsledky vlády totalitních režimů nejen u nás, ale i v jiných zemích světa. Festival proběhne v Praze mezi 22. a 28. únorem a jeho hlavním pořadatelem je občanské sdružení Umění bez bariér. Letos se koná již počtvrté.
Náplň letošního ročníku Mene Tekel tvoří více než tři desítky akcí, které se uskuteční na různých místech Prahy. "Program z velké části odráží hlavní téma letošního festivalu, jímž je Intelektuální odboj proti totalitě. Odkazujeme tím na specifikum třetího odboje, jehož nástrojem nebyly zbraně, ale vzdělávání, umění, řeč diplomacie a výchova k demokracii. Takže i zahraniční hosté festivalu se rekrutují především z těchto oblastí," říká Jan Řeřicha, spoluautor projektu a ředitel festivalu. Mezi pozvanými je letos mimo jiné herečka a režisérka Elley-Ray Hennessy z Kanady či chorvatský básník a bývalý politický vězeň Andrija Vučemil, který strávil pět let ve vězení na tzv. "ostrově smrti" Goli otok. Na festivalu se ale objeví i "nestor boje za lidská práva" Tomor Alika z Albánie, který byl sám v roce 1946 odsouzen komunistickou diktaturou na doživotí a na svobodu se dostal až v roce 1990. Je autorem pěti knih, několika scénářů a výstav, prezidentem Albánské asociace bývalých politických vězňů a nositelem řady významných ocenění za boj proti totalitárním systémům.
Výstavou navzdory
První událostí festivalu bude vernisáž osmi výstavních projektů se společným titulem Politickému teroru navzdory, které budou instalovány v Křížové chodbě Karolina. Kromě fotografií nabídnou také řadu dalších, převážně biografických dokumentů ze života lidí, kteří byli nuceni čelit nátlakům komunistického režimu. Pro veřejnost bude výstava otevřena od 23. února do 6. března.
Jedním z představených projektů bude například i expozice s názvem Společný jmenovatel: Smrt, jež dokumentuje průběh a výsledek archeologických průzkumů, které v roce 2006 podnikl Institut pro vyšetřování zločinů komunismu v Rumunsku. Jejich cílem bylo najít a exhumovat tělesné pozůstatky odpůrců komunistického režimu, kteří byli zavražděni ve vězení nebo bez soudu popraveni, a následně tyto lidi důstojně pochovat. Mnozí z nich totiž byli pohřbeni pouze v masových hrobech. Výstava bude prezentovat především předměty nalezené u zesnulých, ale i fotografie z archivů rumunské tajné policie, rodinné snímky, videozáznamy z procesu exhumace či vzpomínkové dokumenty.
Součástí celé výstavy bude také ukázka soutěžních prací žáků uměleckých škol, které svým způsobem odrážejí životní zkušenosti a představy dětí lidských právech.
Hudba, film i politický proces
Oficiální vstupní branou do celého festivalu však bude veřejné shromáždění na podporu boje proti totalitě, zlu a násilí, které začne 22. února dvě hodiny po poledni na Staroměstském náměstí. Po celé odpoledne bude pódium patřit známému písničkáři Jaroslavu Hutkovi a skupině Blue Effect s Radimem Hladíkem.
Další dny přehlídky vyplní kromě jiného projekce dokumentárních filmů (za zmínku stojí například dokument z poválečného Německa 4 Schüler gegen Stalin nebo strhující snímek Prison Nation sestavený z výpovědí albánských politických vězňů), koncerty, bohoslužby, četné diskuze a divadelní představení. Jedním z nich bude i scénická kompozice hudby a poezie nazvaná Sůl země nebo hudebně-poetické pásmo Zpívám, abych nekřičela, které vzešlo ze spolupráce německých hudebníků (v čele se skladatelem a saxofonistou Uwem Steinmetzem), básnířky Boženy Jíšové a dalších. Jíšová je rovněž jednou z těch, kdo museli po několik let zakoušet trýzeň vězeňské cely.
Velmi očekávanou součástí festivalu pak bude jistě i rekonstrukce vybraného politického procesu z 50. let, kterou organizátoři připravují ve spolupráci se studenty Právnické fakulty UK. Odehraje se v sobotu 27. února v autentických prostorách porotní síně Vrchního soudu v Praze na Pankráci a tentokrát představí proces s univerzitní profesorkou Růženou Vackovou (ztvární ji Milena Steinmasslová), Otto Mádrem (v podání Davida Suchařípy) a dalšími.
Memento pro mladou generaci
Jako každoročně nebudou chybět ani akce určené školám. "Oslovení nejmladší generace je jednoznačně klíčovým záměrem projektu. Ve spolupráci se školami se snažíme koncipovat programy, které vhodně doplňují výuku novodobých dějin," říká Řeřicha. S nejmladší generací již organizátoři podle jeho slov spolupracují v rámci projektu Bojovníci proti totalitě pohledem dětí - žáci natáčejí dokumenty, mapující osudy válečných veteránů, politických vězňů, PTP a domácí odboj během druhé světové války a v období komunistické totality. A právě na Mene Tekel se představí ty nejúspěšnější z nich.
Večerní program festivalu se bude po většinu dní odehrávat v prostorách kina Ponrepo, kde budou promítána pásma dokumentárních či hraných dobových snímků. Pro méně konzervativní návštěvníky jsou přichystány koncerty v klubu Vagon, kde se postupně představí několik undergroundových či punkových skupin jako Už jsme doma, A bude hůř, Psí vojáci a jiné.
Mene mene, tekel, ufarsín
Festival Mene Tekel se koná již od roku 2007 a jeho název vychází ze Starého zákona, konkrétně z knihy Daniel. "Jde o Hospodinův, neviditelnou rukou napsaný vzkaz krutému babylónskému králi Nabuchonodozorovi, jímž hodnotí jeho činy a odsuzuje je: ,Mene mene, tekel, ufarsín´, což znamená: ,Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je, byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký, tvé království bylo rozlomeno a dáno Peršanům a Médům.´ Přeneseně se jedná o to, že každý nese zodpovědnost za své činy a jednání," uzavírá ředitel festivalu.
Mene Tekel
22. - 28. února 2010
Praha
Pořadatelé: o. s. Umění bez bariér, hl. m. Praha, Konfederace politických vězňů ČR, Ústav pro studium totalitních režimů
Web: www.menetekel.cz
