Těžký úděl kukačky
Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2010 kukačku obecnou. Proč padla volba právě na tento druh? Jak vlastně žije kukačka? Daniel Mrázek se ptal Mgr. Zdeňka Vermouzka z České společnosti ornitologické.
Povězme si více o letošním vítězi soutěže Pták roku.
Stala se jím kukačka obecná, pták velice známý. Zatím ještě poměrně rozšířený, ale také velice rychle ubývající.
Čím si zasloužila toto ocenění?
Letošní rok je Mezinárodním rokem biodiverzity. Chtěli jsme vybrat druh, který je široce znám, aby na něm přírodní bohatství bylo dobře prezentovatelné. Abychom ukázali, že pokud bychom přišli třeba jen o jeden jediný druh, přijdeme o spoustu dalších fenoménů, které k druhu patří. Kukačka oznamuje příchod jara, je s ní spojena řada různých pověr, mýtů – i proto bychom měli něco dělat, abychom o ní nepřišli.
Můžete nám říci něco o jejím životě?
Kukačka obecná je zajímavá tím, že je to náš jediný obligátní hnízdní parazit, tedy druh, který nikdy nestaví vlastní hnízdo, který vždy snáší vejce do hnízd cizích ptáků. Ti adoptivní rodiče se pak o jeho potomstvo starají. To je věc všeobecně známá, ale ne už to, jakými mechanismy tato adoptivní péče probíhá. Kukačka to zdaleka nemá tak jednoduché. Předně musí hnízdo objevit a vejce musí být ve správném stádiu inkubace. Většinou ví o těch hnízdech dopředu, sleduje ptáky, jak si hnízdo staví, jak snášejí vejce, tak aby těsně před dokončením snůšky mohla mezi ostatní vajíčka vložit to své. Při tom z hnízda odnese nebo přímo sežere jedno či více vajec hostitele, tak aby hostitel nic nepoznal. Ale ani potom není vyhrálo, hostitel to občas pozná - ona jsou ta vajíčka sice podobná vajíčkům hostitelského druhu, ale zpravidla bývají větší. Hostitel se tedy snaží kukaččího vajíčka zbavit, vyhodit ho z hnízda ven. Nebo, pokud to není možné, třeba v budce, tak ho zastele hnízdním materiálem, celou snůšku nechá vystydnout, uhynout a na tom samém místě nebo někde jinde zahnízdí znovu, aby vyvedl své potomstvo. Pokud vysedí své mladé i s kukačkou, ona těsně po vylíhnutí ta slepá, holá, nemohoucí mláďata anebo ostatní vajíčka vytlačí přes okraj hnízda. Jedná se o instinktivní chování, reaguje tak, jakmile na něco narazí zády. Musí si zajistit, aby byla v hnízdě sama.
Proč se tak chová?
I když je větší než hostitelská mláďata, není tak průbojná, pokud by s nimi zůstala v hnízdě, nezvládla by si uzurpovat dostatek potravy pro svoje velké tělo. Chřadla by a uhynula. Musí se tedy zbavit všech nevlastních sourozenců, aby všechnu potravu od rodičů dostala sama. Jen tehdy může prospívat a dospět.
Jak kukačka tráví zimu?
Kukačka je striktně tažný druh. Je to dálkový migrant, létá na zimu do subsaharské Afriky a právě podmínky na zimovištích mohou být jedním z důvodů, proč kukačka u nás mizí. O těchto důvodech toho mnoho nevíme. Je možné, že se tam mění podmínky, že je tam větší sucho, nedostatek potravy.
Jak může veřejnost pomoci ornitologům při sledování kukaček?
Kukačky k nám přilétají zhruba od března a kdokoli se může zapojit do sledování jejich příletu prostřednictvím nového projektu, který nyní startuje v České republice. V některých zemích běží už několik let. Je to projekt Jaro ožívá – Spring Alive!, stejně se jmenují i webové stránky. Zde lze zaznamenat první pozorování kukačky, čápa, vlaštovky nebo rorýse a současně pozorovat postup jara Evropou na mapách, tak jak jednotliví lidé sledují ptáky, jak k nim přiletěli.
Kukačku poznáme podle nezaměnitelného hlasu, případně podle siluety v letu, kdy vypadá jako dravec, ale křídly mává pod rovinou těla. Do projektu Jaro žívá se můžete zapojit na adrese www.springalive.net. A o kukačce a celé kampani Pták roku se dozvíte více na stránkách České společnosti ornitologické.
