Řecko má za sebou 24 hodin generální stávky
Řecko má za sebou první čtyřiadvacetihodinovou generální stávku od nástupu nové socialistické vlády. Řekové protestovali proti razantním úsporným opatření levicové vlády, které mají zabránit státnímu bankrotu.
Do stávky se zapojili jak zaměstnanci soukromých firem, tak také státní zaměstnanci, kteří už stávkovali 10. února. To se do stávky zapojilo kolem dvou a půl milionu lidí, kteří jsou členy dvou největších odborových organizací v zemi ADEDY a GSEE.
V zemi nejezdila veřejná ani soukromá doprava včetně letecké, zavřené byly školy, banky i úřady. Nemocnice fungovaly jen pro naléhavé případy, stávkovali i novináři, takže všechny aktuální zprávy bylo nutné hledat v zahraničních médiích.
Na pětatřicet tisíc protestujících se sešlo na demonstracích v Athénách a v Soluni. V Athénách pak musela policie zasáhnout slzným plynem, obušky i zatýkáním. Mezi odboráře se totiž dostali mladí muži maskovaní kapucemi, kteří házeli kameny a Molotovovy koktejly. Poškodili na patnáct obchodů, bankomaty. Jeden fotoreportér pracující pro portugalskou agenturu byl zraněn.
Jednotný scénář demonstrace
Později se střety demonstrujících a policie nevymykaly běžnému průběhu demonstrací, které se v Řecku konají velmi často a odehrávají se podle jednotného scénáře: protestující už vědí, že když prorazí policejní kordony, bude následovat slzný plyn a pro tyhle případy sebou mají lahve s vodou, aby si mohli vypláchnout zasažené oči.
Policie zásah jako stokrát předtím zvládla, ale teď se připravuje na to, že protesty zřejmě ještě hned tak neskončí a že musí být stále v pohotovosti.
Lidé v Řecku protestují proti navrženým vládním úsporám Vadí jim to, že si vláda bere peníze na splacení dluhů od, jak hlásaly transparenty, chudých a ne od bohatých, jak slibovala.
Nesouhlasí hlavně se zvyšováním daní, zmrazením mezd státních zaměstnanců a posunutím důchodového věku. Zvýšení spotřebních daní na alkohol, cigarety a benzín by Řekové ještě byli schopni akceptovat, to se ostatně děje i v jiných zemích, ale na svůj standard si nechtějí nechat sáhnout . Kde ale najít potřebné miliardy, které jejich země dluží, na to odborářské demonstrace konkrétně neodpověděly.
Premiér je stále populární
Zatím je paradoxně premiér Jorgos Papandreu stále populární. A to přesto, že sliboval před loňskými mimořádnými volbami lidem stimulační protikrizový balíček ve výši tří miliard eur a nová pracovní místa.
Místo toho musí teď výdaje v miliardách škrtat. Papandreou má ale stále výhodu. A to tu, že se může vymlouvat na předchozí konzervativní vládu Nové demokracie, která falšovala ekonomické statistiky, aby naoko splňovala Maastrichtská kritéria, i když se deficit státního rozpočtu za minulý rok ve skutečnosti vyšplhal na více než dvanáct procent HDP. To je čtyřikrát víc, než je v eurozóně dovoleno.
Podle Papandrea za hrozící státní bankrot tak jednoznačně mohou konzervativci. Za současnou nejistotu někteří řečtí politici dokonce viní Německo a Francii, které prý váhají s překlenovací půjčkou, přestože ji Řekové chtějí dostat za stejných podmínek, jako kterákoliv jiná země EU.