Pořiďte si vlastní minielektrárnu!

Vstupní energetickou surovinou pro Bloom Boxy jsou běžně používané plynné uhlovodíky, jako např. zemní plyn či bioplyn. Kromě vyšší účinnosti oproti klasickému spalování v tepelných elektrárnách by tyto moduly údajně mohly svým majitelům poskytnout navíc nezávislost na energetických rozvodných sítích a elektrárenských koncernech jako takových (samozřejmě, místo toho vznikne dodatečná závislost na dodávkách plynu).

Tato zpráva by možná vypadala jen jako další virtuální bublina pro oddané příznivce "alternativně se tvářící" energetiky, kdyby nevešlo ve známost, že Bloom Boxy používají v pokusném režimu již řadu měsíců firmy jako Google, WalMart, FedEx nebo eBay. Standardní, z malých Bloom Boxů poskládaný, energetický server o rozměrech docela velké ledničky a o hmotnosti 10 tun má elektrický výkon 100 kW, což zhruba pokrývá spotřebu 100 domácností. Tato "serverová" jednotka stojí 700-800 tisíc dolarů. Celkové náklady na energii přitom mají (podle tiskové zprávy) poklesnout asi o 40% oproti dnešku, včetně započítání ztrát v rozvodných sítích. Náklady na energetický server se tak mají vrátit zhruba do pěti let. Firma Bloom Energy navíc počítá s postupným poklesem ceny svých energetických jednotek i jednotlivých základních modulů o velikosti většího grapefruitu, z nichž každý může údajně energeticky sytit evropskou domácnost nebo půl domácnosti americké.

Zakladatel firmy, KR Sridhar, přišel na tento patent obrácením procesu, který měl fungovat jako prostředek pro výrobu kyslíku na Marsu. Sridhar doufá, že jeho Bloom Boxy budou za 10 let běžným vybavením amerických domácností, s cenou menší než 3 tisíce dolarů pro jednu domácnost. Přesto existuje ještě mnoho skeptiků, kteří pochybují o tom, zda jsou plány a ambice firmy Bloom Energy reálné (řadu konkrétních kvantitativních resp. ekonomických odhadů bude pravděpodobně třeba korigovat a ověřit v praxi). Nebude asi také jednoduché rozjet výrobu ve velkém. Na druhé straně je pozoruhodné, že do firmy Bloom Energy investoval mnoho peněz např. John Doerr, který byl svého času mj. investorem Googlu, Netscapu nebo Amazonu. Pozoruhodný je také fakt, že Bloom energy na svých serverech pracovala asi 8 let v naprostém utajení, bez jakýchkoliv projevů navenek. Prvními odběrateli serverů budou spíše velké instituce či armáda než běžné domácnosti.

Bloom Box: palivový článek|foto: Bloom Energy

Palivové články, které vyrábějí z paliva energii bez spalování, přímým elektrochemickým procesem, mají zhruba dvakrát větší účinnost než tepelné motory či generátory (někde mezi 40 a 80 %). Typy s keramickými pevnými oxidy (SOFC) přitom vyžadují poměrně vysoké pracovní teploty, kolem 800 stupňů Celsia. Kromě paliva též potřebují stálý přísun kyslíku ze vzduchu a vodu. Na výstupu vzniká kromě elektrické energie oxid uhličitý, voda, teplo a trochu vodíku. Přesný postup výroby svých palivových článků a potřebné ingredience (např. vrstvy tajných inkoustových nátěrů) samozřejmě Sridhar neuvádí, ale dá se předpokládat, že pokud se tato zpráva zakládá na realitě, zanedlouho by mohly s něčím podobným přijít i konkurenční firmy. Tato technologie umožňuje spustit také obrácený proces, např. při napojení na sluneční panely by mohl energetický server naopak uhlovodíkové palivo vyrábět.