Kongresové centrum Praha se topí v dluzích

Dluhy Kongresového centra Praha dosahují 2,2 miliardy korun. Pražský magistrát se rozhodl vložit 100 milionů do základního kapitálu centra, což prý má částečně pokrýt letošní splátky dluhu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kongresové centrum Praha

Kongresové centrum Praha | Foto: Marián Vojtek

Stavba, o jejímž vzniku rozhodli komunističtí pohlaváři v polovině 70. let, zažila své hvězdné chvíle v roce 2000, kdy hostila zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Rekonstrukce KC před tímto zasedáním ale stála tolik, že se z toho centrum dosud nevzpamatovalo.

Pražský magistrát se nyní do základního kapitálu KC rozhodl vložit pražský magistrát 100 milionů korun. Částka má částečně pokrýt letošní splátky dluhu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O budoucnosti pražského Kongresového centra debatovali v Ozvěnách dne náměstek pražského primátora Milan Richter a členka zastupitelstva Jana Ryšlinková z Evropské demokratické strany.

"Především nám to v tuto chvíli dává čas, který je nezbytně nutný, abychom mohli vyřešit restrukturalizaci celého dluhu. Protože 9. dubna máme splatit splátku úroků, která činí 225 milionů korun. A těch 100 milionů centru nyní chybí," uvedl v Ozvěnách dne Rž náměstek pražského primátora, občanský demokrat Milan Richter.

Bez finanční injekce od magistrátu by podle něj nastala složitá situace. Veškerý majetek centra by musel být předán ministerstvu financí, které má zástavu na nemovitostech z roku 2000, kdy dluhy vznikaly. "Ministerstvo financí by s největší pravděpodobností celé KC prodalo a dluhovou službu by muselo pokrýt a zaplatit," dodal.

Opozice záměr kritizuje

S navýšením základního kapitálu Kongresového centra o 100 milionů korun nesouhlasí členka zastupitelstva hlavního města Prahy Jana Ryšlinková z Evropské demokratické strany. "Myslím si, že jsme nedostali dostatečné množství podkladů pro to, abychom souhlasili právě s touto formou pomoci Kongresovému centru," uvedla v Ozvěnách dne.

S argumentem náměstka Richtera, že finanční injekce pomůže získat čas, Ryšlinková nesouhlasí. Centrum podle ní balancuje na pokraji bankrotu už několik let a situace se dlouhodobě neřeší.

Podle náměstka Richtera Praha nyní hledá strategického partnera pro Kongresové centrum. Do 14 dnů bude podle něj vypsáno výběrové řízení a během dalších dvou měsíců by měl být znám výsledek.

"Pokud by se nikdo nenašel, tak budeme muset celou situaci řešit na úrovni hlavního města Prahy a ministerstva financí. Pokud se někdo najde, výsledek soutěže bude předložen zastupitelstvu a bude ho muset schválit i ministerstvo financí. Takže mnohonásobná kontrola," uvedl.

Každá velká metropole má podobnou stavbu

Historik architektury Zdeněk Lukeš v Ozvěnách dne Rž uvedl že je důležité, aby Praha budovu, jako je Kongresové centrum, měla a podporovala. "Každá velká metropole si něco takového postavila. Najdeme to v Londýně, Paříži, Berlíně či Helsinkách, kde se stavěla známá hala Finlandia. A ne vždycky to bývají zrovna podařené architektury," uvedl.

Podoba pražského KC je podle něj odrazem doby, kdy vznikala, ale není to typický příklad takzvaného socialistického realizmu. "Takové stavby tehdy vznikaly v mnoha zemích. Architektonicky by se to dalo označit za brutalismus, což byl styl, který ovládal evropskou scénu," uvedl Lukeš.

Co se týče estetického hlediska, budova na panoramatu Prahy podle něj nevypadá nejlíp, protože je příliš hřmotná a výrazná. "Ale to se dá vhodnou úpravou zlepšit. Co se týče praktického využití, je to dítko své doby, kdy se nešetřily energie a nebyl problém vytápět obrovské prostory. S tím se něco musí udělat, pokud nemá být budova trvale ztrátová," uvedl.

Katarína Brezovská, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme