Jak se žije kormoránům u nás
Už jednou jsme vás pozvali na levý břeh Vltavy, odkud bylo pěkně vidět na Trojský ostrov s holými, odshora dolů pokálenými stromy. Tam nocují kormoráni, velcí, černí a hlavně rybožraví ptáci. Tihle jsou ze severu. Tam někde budou hnízdit, tam jsou doma, jak nám už minule vyprávěl jeden z našich předních odborníků na vodní ptáky RNDr. Petr Musil zPřírodovědecké fakulty UK.
Jenže sever, to je široký pojem. Ví se, odkud k nám tihle severští hosté přilétají?
Rádi bychom samozřejmě věděli, odkud pocházejí, ale je to komplikované, protože o původu ptáků se dozvíme jen na základě kroužku. Předpokladem tedy je, že ptáka někdo odchytí a okroužkuje a potom ho zase někdo odchytí a data na kroužku odečte. Problém je, že skoro nikdo neumí kormorány v Evropě chytat, takže se kroužkují jen ptáci na hnízdišti. Hnízda jsou ale dost těžko dostupná, další potíž je potom zjistit, kam ti okroužkovaní ptáci létají.
To musí být náročné, když vidím ty pokálené stromy, lézt jim do hnízda.
Provádí to pouze někteří kroužkovatelé, kteří umějí lézt a mají na to speciální výbavu. Mladí kormoráni se snaží vetřelce odradit a vyvrhují na ně natrávené ryby, což ještě celý zážitek zhoršuje.
Všimla jsem si, že někdy mají kormoráni v hnízdě částečně roztažená křídla.
Ano, jejich peří je částečně smáčivé, takže si je po potápění takto suší. Ale existují i jiné hypotézy, které říkají, že tím dávají signál ostatním kormoránům, že místo je vhodné pro odpočinek a zastávku.
On je to dost velký pták, že?
Jeho hmotnost dosahuje 3 kg. Je to taková menší husa.
Kormoráni prý loví společně.
Ano, dokážou lovit společně, u nás to můžeme pozorovat hlavně u těch protahujících a zimujících ptáků. Hnízdní populace u nás nejsou tak velké, takže kormoráni se znich většinou rozlétají jednotlivě nebo po menších skupinkách, a společný lov pozorovat nemůžeme. Na průtahu to pozorovatelné je, dokonce dokážou společně lovit i sjinými druhy ptáků, například svolavkami. Volavky sedí u břehu a číhají na ryby, kormoráni naopak loví na hluboké vodě, tím pádem ryby vytlačují zhluboké vody do mělčin směrem kvolavkám.
Že by kormorán ulovil tříkilového kapra, to je asi hloupost.
Největší ryby, které může ulovit, mohou mít tak ¾ kg. Také délka ryby se odlišuje. Převažují kapři kolem 10-15 cm, pokud loví lína, který je protáhlejší, zvládne kormorán i rybu dlouhou 25 cm. A dokonce uloví i úhoře, který má délku i půl metru.
Není kormoránů u nás moc, nestěžují si rybáři?
Pokud by nějakého živočicha bylo moc a byl by přemnožen, asi by došlo k jeho masivnímu vymírání, protože potravní nabídka by nebyla dostatečná. Samozřejmě na našich rybnících, kde je udržována umělá rybí obsádka, je situace jiná. Komerční zájem je přirozeně hlavním smyslem rybníků, i když se zmiňují i další funkce rybníků v krajině. Při větším výskytu kormoránů je ale už potřeba, z důvodu zachování produkce ryb, nějakým způsobem jejich populaci omezovat. V některých případech lze k takovému omezení početnosti přistoupit, jiným mechanismem může být kompenzování ztrát. Kormorán je dnes chráněným živočichem, tam, kde kormoráni působí škody, které lze nějakým způsobem doložit, může stát proplatit náhradu.
Ale protože je chráněný, tak se nemůže střílet ani plašit.
Naše i evropská legislativa dovoluje určité výjimky, což znamená, že za určitých okolností může být povolen odstřel těchto ptáků, k čemuž přistupuje celá řada evropských států. Rozhodně méně je těch, kde takové mimořádné zásahy povoleny nejsou.
Určitě se nesmí střílet na hnízdištích, že?
Na hnízdištích se nesmí střílet, ani to není povoleno vhnízdní době. Výjimky jsou udělovány jednotlivým rybářským organizacím a je přesně definováno, kdy přesně a vkteré době se smí střílet. Možná právě proto jejich populace u nás, přestože má prostřený stůl, neroste. Kdyby byli kormoráni ponecháni bez jakýchkoliv regulací, asi bychom měli jejich hnízdišť více. Ovšem expanze kormoránů pokračuje dále na východ, přesNěmecko a Polsko do Baltských států, také ve Finsku hnízdí kormoráni, i odtamtud se knám dostávají, zejména na svém průtahu.
Jak velká jsou ta hejna?
Odhady ptačích populací, které u nás protahují, mohou být až několik tisíc. Odhadujeme, že jejich počty na vrcholu průtahu jsou 10-15 tisíc. Třeba v letošním roce nebude průtah tak masivní, protože rybníky jsou ještě zamrzlé a je možné, že i přes oteplení zůstanou zamrzlé až do poslední dekády března. Kormoráni potom pospíchají na hnízdiště a už se u nás nestíhají zastavit, spíše překonají střední Evropu a budou pospíchat někam na pobřeží Baltu.
