V Afghánistánu pokračuje úspěšná ofenzíva spojenců proti Talibánu

Mezitím spojenci pokračují v pročesávání terénu a v obtížném odstraňování min, které Talibové před ústupem nakladli na silnicích, cestách i stezkách a lecke i v uličkách předměstí. Na několika místech sice ještě sporadicky pokračují v odporu poslední skupinky Talibů, avšak zpravodajství agentur se nyní stále více točí kolem jednání vojenských velitelů s místními šúrami, neboli shromážděními a kolem problému obnovy a zaměstnávání místní pracovní síly ženijními vojenskými týmy obnovující místní infrastrukturu, tedy školy, silnice, nemocnice a podobně. Britské vojáky poblíž Nad Ali dokonce včera navštívila královská princezna Anna, sestra následníka trůnu Charlese, což by se zjevně nemohlo stát, kdyby ofenzíva vítězně neskončila.

Velení vojsk 43ti zemí afghánské koalice pod vedením sil NATO nyní otevřeně hovoří o zopakování stejného typu hílmandské ofenzívy i v sousední kandahárské provincii, která stejně tak přiléhá ke hranici s Pákistánem, což Talibům dosud umožňovalo řídit akce z pohodlného bezpečí za hranicí. Spojenečtí velitelé mohou nyní úspěšně připomínat, že vše to, co činilo hílmandskou ofenzívu neobvyklou a z vojenského hlediska i nelogicky podivnou, přispělo k jejímu vítězství a bude opět u Kandaháru zopakováno. Tedy, včetně ohlášení ofenzívy předem, aby mohli civilisté odejít do bezpečí, včetně pomalého postupu bez obvyklého leteckého či dělostřeleckého bombardování, opět za účelem minimalizace civilních obětí a včetně vysokého podílu nově vycvičené afghánské armády na útocích (což opět obyvatelstvo ocení coby známku převahy nad Taliby). Jak se ukázalo hlavně u Mardžy, místní námezdní bojovníci Talibů často odhodili zbraně a splynuli s civily u vědomí přesily spojenců a pod dojmem jistotu vítězství vyzařujících profesionálně vyhlížejících spolubratrů v uniformách nové afghánské armády, kterou předtím nikdy v oblasti neviděli. A nyní dostávají práci a slušnou mzdu a to vše bez nebezpečí, takže není divu, že se jim to údajně líbí. Do země také přijíždějí další posily spojenců v rámci onoho vzedmutí počtů vojáků podle plánu amerického prezidenta Obamy a spojenečtí velitelé zároveň lobují v bruselském sídle NATO o další stovky instruktorů pro výcvik afghánské armády a policie i civilních administrátorů. Problémem je, že zvýšení počtu afghánských policistů z 95ti tisíc na 134.000 a vojáků z 97mi tisíc na 171.000 do začátku příští zimy není jednoduché a k nedostatku kvalitních instruktorů se přidružují i obtíže jako rozsáhlá negramotnost obyvatelstva i kmenová příslušnost a tedy nechuť sloužit jinde v zemi a podobně. Ano, udržení míru se ukazuje být stejně obtížné jako donedávna vítězství.

Hlavním důvodem toho, že Talibán je nyní po vojenských porážkách a polapení či zabití mnoha vůdců v posledních týdnech nejvíce zdecimován od počátku bojů je ovšem podle expertů skutečnost, že pákistánská armáda v sérii místních ofenzív čistí jednu pohraniční provincii od Talibánu za druhou. Tím také odnímá jeho zbylým afghánským vůdcům ono bezpečí azylu a možnosti výcviku nových rekrutů, kterým se donedávna v Pákistánu těšili. Britský deník The Times nejnověji cituje pákistánského generála Tarika Chána, že například po zlikvidování obou velitelů Mehsúdů se odpor kmene ve Wazíristánu zhroutil. A v důsledku pákistánských ofenzív, ve kterých bylo údajně zabito na 750 Talibánců, přestal už podle generála pákistánský Talibán mít význam jako střechová organizace či kohezivní síla, schopná kdekoli řídit militanty. Na severozápadě zbývá prý vyčistit ještě pět či šest okresů, ale i tam už jsou vůdci Talibů zabiti, zatčení či na útěku, i když vůdcům al-Kajdy se zatím daří unikat. Afghánští Talibové pak už nemají kam utíkat, kromě obtížného úniku do Jemenu či Somálska. Páteční zoufalý útok tří po zuby ozbrojených sebevražedných Talibů v Kábulu, při kterém zahynulo 16 osob, převážně civilistů, údajně jen dokazuje zoufalost Talibů, stejně jako jejich pumové útoky na civilisty u Kandaháru, kde zahynuli nejméně čtyři a v Hílmandu, kde zahynulo 11 civilistů. Ano, všem obětem ještě není konec, ale zjevně se s přicházejícím jarem blýská v Afghánistánu na časy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .