Někteří členové NATO požadují stažení jaderných zbraní USA z Evropy
Spojené státy budou aktivně usilovat o razantní snížení globální jaderné hrozby i arzenálu a nebudou vyvíjet nové jaderné zbraně. Prezident USA Barack Obama podle zpráv z Bílého domu trvá na tomto svém slibu, což vyvolává napětí jak v administrativě, tak například v Pentagonu.
Téma se znovu dostalo do popředí před summitem o jaderné bezpečnosti, který proběhne příští měsíc. Včera Obama o svém plánu jednal s ministrem obrany Robertem Gatesem.
Jenže debata o amerických jaderných zbraních a jejich rozmístění může dostat nečekaný směr. Podle německého listu Der Spiegel pět evropských zemí - Německo, Nizozemsko, Belgie, Norsko a Lucembursko - požaduje, aby Spojené státy stáhly své jaderné zbraně z Evropy. Chtějí, aby se tímto návrhem zabývalo NATO na svém dubnovém summitu.
O tématu hovořil na Rádiu Česko odborník na geopolitiku Michael Romancov z Metropolitní univerzity Praha
Jak na Rádiu Česko připomněl odborník na geopolitiku Michael Romancov z Metropolitní univerzity Praha, sami Američané se v posledních dnech několikrát nechali slyšet, že o stažení svých jaderných zbraní z Evropy uvažují, v zájmu větší celosvětové bezpečnosti.
Iniciativu pěti evropských států v čele s Německem ale tvrdě kritizoval někdejší generální tajemník NATO George Robertson. Německo obvinil z toho, že svým návrhem otevírá velmi nebezpečnou Pandořinu skříňku.
Michael Romancov se ale nedomnívá, že by možné spory mezi jednotlivými členskými zeměmi NATO o americkou jadernou přítomnost na evropském kontinentu mohly přerůst ve vážnější názorový konflikt, který by ohrozil akceschopnost Aliance.
"NATO je na takovéhle situace zvyklé, protože k těm zásadním debatám na úrovni Severoatlantické aliance docházelo už v předchozích dobách. To znamená NATO tím, že to je společenství demokratických zemí, tak je v tomto ohledu schopné ustát i značné politické napětí, velmi vyostřené debaty, což je jeho výhoda," upozornil Romancov.
