V Německu porostou geneticky modifikované brambory. Evropská komise povolila německému koncernu BASF pěstování geneticky upravených brambor pro průmyslové účely, zejména pro výrobu křídového papíru.

Tento článek je více než rok starý.

15:13 3. března 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Brambory se mohou maximálně použít jako krmivo pro zvířata, na talíře lidí by se v původní podobě dostat neměly. Rozhodnutí Evropské komise otevírá znovu debatu, zda geneticky modifikované plodiny nepovolovat v členských zemích ve větší míře.

Evropští zemědělci poukazují na to, že tyto rostliny mají při menších nákladech větší výnosy. Pro evropské státy omezené pěstování geneticky modifikovaných plodin tak znamená podle ředitele Biologického centra Akademie věd Františka Sehnala obrovskou konkurenční nevýhodu pro zemědělce.

"Protože dnes už nejen Spojené státy, Kanada a Austrálie, vyspělé státy Jižní Ameriky, ale i Indie, Čína, Jihoafrická unie pěstují geneticky modifikované plodiny. Ztráta se v Evropě odhaduje na několik miliard euro," podotýká Sehnal.

Evropská komise naposledy povolila pěstování geneticky upravovaných plodin v roce 1998, šlo o kukuřici. Tu v současné době pěstuje šest zemí EU - Španělsko, Portugalsko, Rumunsko, Polsko, Slovensko a Česko. Geneticky upravené potraviny pak musí být pro spotřebitele řádně označeny.

"Pokud jsou geneticky modifikované potraviny, tak mají být označené. Pokud se jedná o přídavky do potravin, tak záleží na množství přídavku. Pokud by to byly například, jako v tomto případě, brambory na průmyslové využití, tak tam se to v konečném produktu už nedá poznat," dodává ředitel Biologického centra.

Ondřej Černý, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít