Chile bez kulturních bariér
Dnešní Chile je zemí, která byla od konce 19. století hluboce ovlivněna migracemi Evropanů bez španělského původu. Předtím se kvůli vysokým Andám nebo poušti Atacama jednalo o izolovanou oblast, která se tak stala nejsourodější kolonií hispánské Ameriky. Ubránila se nájezdům mocností a Chilané tak postupně budovali svou kulturu a ekonomiku.
Zvláštní přírodní podmínky také umožnily, aby boj původem španělských Chilanů s indiány Mapuči trval po stovky let. Už kolem roku 1480 ale získali sever země Inkové, tuto oblast to však poznamenat nestačilo. Španělští vojáci sem totiž z Peru přišli už roku 1539 a hned za nimi osadníci z Pyrenejského poloostrova. Hispánci zde začali brzy dominovat, stále zde však zůstávalo mnoho původních, svobodných obyvatel, kteří byli jako lovci a rybáři zvyklí migrovat územím a dlouho svůj život neměnili. Místní, už etnicky smíšené obyvatelstvo, si svou nezávislost na Madridu nakonec dokázalo prosadit. Boj Chilanů se Španěly trval do roku 1817, kdy jednotky ze sousední Argentiny překonaly Andy a porazily místní royalisty. Prvním prezidentem republiky se stal velitel Bernardo O'Higgins, jehož exotické jméno vypovídá o zajímavých migracích, ke kterým docházelo na území Chile i později. Jiný politický systém vedl k menším sociálním změnám, struktura obyvatelstva se v té době ale zatím nezměnila.
V Chile tak etnicky původně dominovali Španělé z Andalusie a Kastilie, k původním tradicím se však až dodnes nejvíc hlásí statisíce lidí s baskickými kořeny. Hlavně po roce 1848 pak do země připlouvali osadníci z celé Evropy, kteří tím ovlivnili celou chilskou současnost. Na částečně irského prezidenta navázali hlavně původem Francouzi, ke kterým se dnes hlásí tři čtvrtě milionu obyvatel, o něco méně lidí má britský původ. Jedná se hlavně o městské obyvatelstvo a majitele větších farem, nebo vinic, ze kterých pochází mnoho dnes už světově proslulých vín. Jen o něco méně je chilských Italů, kteří hodně ovlivnili zdejší kulturu a kuchyni. Původem Němci se Švýcarska, Alsaska nebo Slezska zase mají hlavně rodinné, dobytkářské farmy na jihu země. Tato směs původem evropských kultur výrazně ovlivnila chilskou společnost i ekonomiku. Protože je vedl strach z komunismu, podpořili dokonce vládu Pinocheta, což se týká i statisíců místních Chorvatů, Poláků a Rusů, jejichž příbuzní poznali rudou totalitu v Evropě. Do země, která se nechala dlouho ovlivňovat fašistickým režimem, spojeným s vlivy amerických liberálních ekonomů, paradoxně zamířily i statisíce Palestinců, emigrantů z oblasti dnešního Izraele a Libanonu.
Právě Pinochetův pravicový režim však také přinesl zabíjení a mučení Chilanů, často umělců a intelektuálů, a velkou emigraci v řádu desetitisíců lidí do celé Latinské Ameriky a Španělska. Naopak, současnou imigraci za prací do země nejvíc přitahuje prosperující hornický průmysl. Země se stala magnetem pro Argentince, Peruánce a Bolívijce, jejichž přísun je veliký už jen díky ekonomickým a etnickým problémům v jejich vlasti. Co se týče vyznání, v Chile převažují z necelých tří čtvrtin římští katolíci, ale vliv Evropanů, i amerických misionářů zvýšil populaci evangelíků na 15,1 procenta. Nejvíce zde narostla populace Svědků Jehovových, která dnes už překročila 1 procento. I tak jsou Chilané z národnostního hlediska dost promíšenou populací a přináší tak problémy vědcům. Podle jedné oficiální studie patří z 30 procent k bělochům a další dvě třetiny mají být mestici s převažujícím bělošským původem. Tomu zase odporují jiné studie, které popisují, že bělošské většiny je zde od 60 do 90 procent, protože míšenecký původ není u obyvatel doložitelný. Podle jednoho z cenzů zároveň mluví původními jazyky nebo vyznává indiánskou kulturu necelých 700 000 obyvatel, z nichž většina se hlásí k národnosti Mapučů. Chile je tak viditelně moderní, multikulturní zemí, která se hlásí k několika kořenům najednou.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
