Rakouský prezident kritizoval Benešovy dekrety
Podle rakouského prezidenta Heinze Fischera způsobily Benešovy dekrety hluboké bezpráví. Kritika je to nezvykle ostrá. Při běžných vzájemných návštěvách na vládní úrovni spolu už čeští a rakouští politici o dekretech mluví jen okrajově.
Heinz Fischer věnoval Benešovým dekretům zmínku v pozdravném dopise Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Rakousku, které se brzy sejde na sněmu ve Vídni.
Rakouský prezident se do dekretů opřel v době, kdy ho koncem dubna čeká boj o druhý prezidentský mandát. Kritika Benešových dekretů tak od Fischera vypadá spíš jako boj o hlasy voličů a jako snaha vymezit se proti soupeřce ze strany Svobodných Barbaře Rosenkranzové.
Právě Svobodní Benešovy dekrety dlouhodobě kritizují. Na evropské úrovni se téma dekretů znovu objevilo loni. Český prezident Václav Klaus si tehdy vymínil výjimku z Lisabonské smlouvy. Výjimka pro Česko má zajistit, že evropské soudy v budoucnu nezpochybní platnost Benešových dekretů.
O výrocích rakouského prezidenta diskutovali v Ozvěnách dne Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů a europoslanci Jiř Havel (ČSSD) a Hynek Fajmon (ODS)
Problémy s výjimkou pro Česko měly Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo, ale Švédsko jako předsedající země Unie ujistilo, že česká výjimka nebude mít žádný právní dopad na sousední země. Českou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států Unie, přičemž se tak stane zřejmě při předpokládaném vstupu Chorvatska do sedmadvacítky.
Český prezident lituje
Prezident Václav Klaus vyjádřil politování, že v rakouské předvolební kampani se opět zneužívají tato bolavá historická témata. Současně ve svém vyjádření připomněl, jak prozíravé a užitečné bylo vyjednání výjimky z Listiny základních práv Evropské unie před ratifikací Lisabonské smlouvy Českou republikou.
"Ukazuje to, jak je nezbytné, aby byla tato výjimka co nejdříve závazně právně kodifikována," uvádí se ve vyjádření českého prezidenta.
Šéf české diplomacie považuje věc za uzavřenou
Podle českého ministra zahraničí Jana Kohouta je otázka dekretů prezidenta republiky uzavřenou záležitostí:
"Je minimálně pro nás uzavřená od doby vstupu do Evropské unie, kdy byla zkoumána kompatibilita našeho zákonodárství, včetně zmiňovaných prezidentských dekretů, s evropským právem. A bylo konstatováno, že není v kolizi, takže věc je pro nás skutečně uzavřená," uvedl Kohout. Připomněl také, že stanovisko České republiky je dobře známé a neměnné.
V Rakousku se blíží prezidentské volby
Robert Schuster, odborník na Rakousko a Německo z Ústavu mezinárodních vztahů v Ozvěnách dne zdůraznil, že vyjádření Heinze Fischera není možné nevidět v kontextu blížících se prezidentských voleb v Rakousku, jejichž první kolo bude na konci dubna. "Chce být znovuzvolený a snaží se podle mého názoru mobilizovat voliče, kteří by ho za normálních okolností jako sociálního demokrata, nevolili."
Fischerovou protikandidátkou v nadcházejících volbách bude Barbara Rosenkranzová, kterou podporuje kontroverzní strana Svobodných - někdy označovaná za krajně pravicovou. "Nominace paní Barbary Rosenkranzové je stará několik dnů," připomněl Schuster.
Také europoslanec za ČSSD Jiří Havel v Ozvěnách dne připomněl blížící se prezidentské volby v Rakousku. Hynek Fajmon, europoslanec ODS označil vyjádření rakouského prezidenta za nepřijatelné. "Česká politika se proti tomu musí postavit."
Evropská charta u nás neplatí
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v pořadu Stalo se dnes připomněl, názory expertů, že dekrety jsou vyhaslé a že při vstupu do EU jsme si nechali právně pojistit, že právní normy Unie se nemohou vztahovat retroaktivně na minulost. "Jinými slovy, že se nemohou vztahovat zpětně ani k tzv. Benešovým dekretům."
"Navíc prezident Klaus, když se loni zdráhal podepsat Lisabonskou smlouvu, tak si vymínil pro Českou republiku výjimku, že po Česko nebude platit Evropská charta lidských práv. Právě na jejím základě se někteří sudetští Němci pokoušejí dovolávat svých, jak říkají, historických práv."
Nováček dále zdůraznil, že tato charta u nás zatím neplatí. "Proto i z tohoto hlediska to, co dnes říkal prezident Fischer o existenci jakýchsi nároků, je názor neopodstatněný," uvedl komentátor.
