Čínská atletická hvězda Liou Siang burcuje proti dětské obezitě

Mladí Číňané nejsou fit, tráví příliš času u počítačů. Tvrdí to překážkář Liou Siang považovaný za největší atletickou hvězdu nejlidnatější země světa. Olympijský vítěz z Atén chce tento stav změnit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínské děti (ilustrační foto)

Čínské děti (ilustrační foto) | Foto: Robert Mikoláš

Naše děti přibývají na váze, ztrácejí ale na síle, prohlásil v rámci parlamentní diskuse Liou Siang.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Roberta Mikoláše o kampani proti dětské obezitě v Číně

Situace je podle něho o to horší, že současná generace náctiletých vyrůstala vzhledem ke státní politice jako jedináčci. Jejich rodiče jim proto prakticky nic neodepřeli a zároveň ani k ničemu nenutili.

Slavný překážkář prý sám moc dobře ví, o čem mluví. Jeho mladší příbuzní tráví dlouhé hodiny jen u počítačových obrazovek, hrají videohry nebo chatují s kamarády a nic a nikdo je od toho nedokáže odtrhnout.

Dávají navíc přednost jídlu z rychlého občerstvení před zdravou výživou a o cvičení nemůže být ani řeč.

Představitelé parlamentu mu jen přitakávali s tím, že ČLR sice na nedávných olympijských hrách v Pekingu získala 51 zlatých medailí, ovšem jen proto, že se vláda soustředí na výcvik několika elitních atletů, zatímco v mnoha školách na venkově a odlehlejších oblastech chybí i základní vybavení.

Rodiče sportovců musí tvrdě platit

V Číně dnes také sice existuje na tři tisíce sportovních škol, ve kterých studuje asi 400.000 dětí, tento počet však zdaleka neodpovídá skutečným potřebám.

"Když jsem byla malá holka, hrozně se mi fotbal líbil, vždycky jsem ho chtěla hrát. Začínala jsem v městě Ta-lien, kde jsem se narodila. Před dvěma lety mne ale rodiče přihlásili sem, do školy v pekingské čtvrti Tung-čcheng," vysvětluje třináctiletá Čang Lan, proč se rozhodla právě pro kopanou.

Je jednou z mladých nadějí země, její rodiče za to ale musí tvrdě platit. Za ubytování a stravu dají měsíčně v přepočtu 1900 korun, za samotné studium pak dalších 900 korun, což je dohromady jeden průměrný výdělek její matky. Doufá proto, že se stane slavnou a v budoucnu rodičům vše vynahradí.

Stejně uvažuje i její kamarádka, čtrnáctiletá brankářka Ťiang Jang. "Moc se mi líbí chytat v bráně, střel se nebojím. Zatím se mi daří, nepotkalo mne žádné zranění a nevadí mi ani, že mne soupeř trefí do obličeje. Pokud nic jiného nezbývá, sama často ránu vyrazím právě hlavou," názorně ukazuje s tím, že brankářka má přeci jen větší šanci na uplatnění, protože jich až tolik není.

Chudému venkovu chybí hřiště a tělocvičny

Sportovní školy však neřeší základní problém, o kterém mluví olympijský vítěz Liou Siang. A další důkazy předložil i bývalý viceprezident přípravného olympijského výboru Ťiang Siao-jü.

Srovnávací výzkum fyzických parametrů čínských, japonských a evropských studentů přinesl nelichotivé výsledky. Za západními zaostávají Číňané jednoznačně, s Japonci se pak mohou rovnat pouze dívky ve věku 14 až 17 let.

Nejdůležitější je proto nyní zaměřit se na základní a střední školy na chudším venkově, aby získaly alespoň tělocvičnu a hřiště. V tomto případě leží odpovědnost na vládě a její schopnosti prosadit daná rozhodnutí právě na lokální úrovni.

A na samotném Liou Siangovi je, aby zúročil svou popularitu. Když totiž tento idol mladých začne o celém problému nahlas mluvit, budou mu lidé mnohem více naslouchat, než nějakým úředníkům.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme