Rukopis "za dvacku"- Jenský kodex v AUDIOSLIDESHOW

21. září 2010

Stačí vzít do rukou dvacetikorunu emise ze 70. let a máte v rukou Jenský kodex. Tedy alespoň jednu jeho část. Iluminaci zobrazující povstání lidu českého království proti špatným kněžím.

Kněz s monstrancí a Janem Žižkou v čele husitských vojsk se stal jednoznačně nejznámějším vyobrazením z Jenského kodexu. Iluminace byly sice využity také při výzdobě znovu vystavěné Betlémské kaple, ale veřejnosti mohly tyto souvislosti snadno uniknout. Dosud byl Jenský kodex skryt v trezorech knihovny Národního muzea a seznámit se s ním mohli v podstatě jen badatelé. Rok 2010 ovšem přinesl změnu v podobě vydání faksimile kodexu. Navíc v doprovodu obsáhlé knihy komentářů, která vysvětluje a upozorňuje na mnohé detaily rukopisu, jež by laikovi mohly jinak uniknout.

Osudy rukopisu nabízejí obsáhlý příběh, který jsme si připomínali také v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 5. března 2010.

Zapomeňte na současnost
Jenský kodex je svazek několika rukopisů. Představit si ho můžeme třeba jako špalíček pohádek, ve kterém sice jednotlivé příběhy mají společné téma vítězícího dobra, ale navzájem nejsou nijak provázány. Jenský kodex tvoří v podstatě několik knih v jedné, jak odborníkům připomínají také použité materiály. Část kodexu je totiž na papíru a část na pergamenu. Jednotící linkou je sice kritika církve a propagace utrakvismu, ale přesto musíme každou část chápat v jiných souvislostech. Jednoduše řečeno, Jenský kodex nemůžeme vnímat jako jednu knihu, jako celek, i když nás tak současnost knihy naučila hodnotit. Kodex vytvořilo několik autorů, o kterých už jsme si povídali s vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea, Mgr. Martou Vaculínovou, PhD.

Žid házející kamenem z jedné strany na druhou

Historie se smyslem pro humor
Dějepis na školách nepatří zrovna k nejoblíbenějším předmětům, přesto se mnohé příběhy dějin stávají náměty bestsellerů a často po nich sahá také Hollywood. Osudy Jenského kodexu navíc provází nejedna úsměvná historka. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí se zastavit u období, ve kterém k církvi kritický rukopis vznikl, na přelomu 15. a 16. století. Etapu let 1490-1510 totiž ve své odborné práci ověřoval donedávna primas české církve, Jeho eminence kardinál Miloslav Vlk.

Faksimile Jenského kodexu

Znovuzrození Betlémské kaple
Kněz s monstrancí a Jan Žižka v čele husitských vojsk nepatří pouze na papírovou dvacetikorunu ze 70. let. Tato iluminace byla použita také při výzdobě Betlémské kaple. Jak už se můžete dočíst také v knize komentářů, husité jsou na iluminaci zobrazeni jako vojáci boží. V čele vojska nese kněz sluncovou monstranci s hostií. Za ním jede na bílém koni slepý vojevůdce s páskou na očích a zlatým palcátem v ruce. Představuje paralelu k Mojžíšovi, Jozuovi a dalším starozákonním vůdcům, kteří často s malou mocí porazili množství nepřátel, když bojovali za boží při a utíkali se k jeho pomoci. Za Žižkou pak jde praporečník s rudým praporcem se zlatým kalichem a pěší vojáci v brnění s kopím, halapartnou a cepy.

Faksimile Jenského kodexu

Vynechat nesmíme ani představení tvůrců iluminace. Jménem známe pouze jediného: Janíčka Zmilelého z Písku.

Jak správně vidět iluminace
Při pohledu na každou iluminaci Jenského kodexu je nutné připomenout souvislosti. Neexistuje jeden recept, který by vám pomohl správně všechny pochopit. Některé vám s PhDr. Miladou Studničkovou z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR představíme v AUDIOSLIDESHOW.

Faksimile Jenského kodexu
autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka