Práh bolesti je v našich genech
To, co je pro někoho jen malá bolístka, může jinému člověku způsobit slušnou dávku utrpení. Rozdíly ve vnímání bolesti jsou podle nové studie zakódovány v našich genech.
V uplynulých 5 letech vědci objevili tři vzácné poruchy, které jsou spojeny s mutacemi v genu SCN9A. V nervových buňkách se tento gen podílí na stavbě sodíkových kanálů, které přenášejí nervové vzruchy. Porucha genu může způsobit přetrvávající bolest, protože sodíkové kanály se "otevírají" příliš snadno nebo se vůbec nemohou uzavřít. Lidé s třetím typem nově objevené poruchy zase bolest necítí, protože jejich sodíkové kanály vůbec nefungují.
Vědce z Cambridgeské univerzity zajímalo, jestli se gen SCN9A podílí také na rozdílech v tom, jak silně lidé vnímají bolestivé podněty. Do své studie zařadili téměř 600 pacientů s osteoartritidou čili bolestivým postižením kloubů a hledali jednonukleotidové polymorfismy v jejich genu SCN9A. Zjistili, že lidé s "vysokým prahem bolesti", kteří se v dětství statečně smáli nad rozbitým kolenem a v dospělosti stejně statečně snášejí bolesti kloubů, mívají jiné varianty genu než lidé, kteří bolest snášejí mnohem hůř. Zajímavá je především jedna z variant, která se vyskytovala asi u 10 % sledovaných lidí a její přítomnost či absence nejvíc přispívala k rozdílnému vnímání bolestivých podnětů.
Experimenty s buněčnými kulturami ukázaly, že tato varianta genu vytváří kanál, který se po přenosu nervového vzruchu méně efektivně uzavírá. Tento efekt je velmi jemný a podle vědců není jisté, že způsobuje větší citlivost vůči bolesti. Studie ale v každém případě ukazuje, že práh bolesti má biologické základy a není to otázka míry "rozmazlenosti", jak se občas soudí.
Zdroj: ScienceNow
