Spokojení Thajci?

10. březen 2010
Sedmý světadíl

Thajsko je oblíbená destinace nejen kvůli sexuální turistice, ale také díky jeho milým obyvatelům. Protože Thajci podporují velký turistický ruch, lidé sem kvůli pohodě a pocitu bezpečí jezdí rádi. Země se historicky nikdy nestala kolonií a útokům okolních států se nakonec dokázala ubránit. Snad i proto odtud v současnosti emigruje jen malé množství obyvatel.

Svým původem Thajci patří k Mon-khmerským národům, které tu první větší říši budovaly už v 7. století po Kristu. Roku 1238 se ustavilo mocné království Sukchótai, které mělo své hranice až na Malajském poloostrově. Rozvíjel se hínajánský buddhismus a původem indická kultura, která přinesla výstavbu mnoha působivých chrámů. Státní útvar pak dokázal svou pevnost tím, když se od roku 1511 postupně ubránil zájmům evropských koloniálních mocností, jako byli nejen Portugalci a Holanďané, ale také vojensky silní Francouzi a Britové. Všechny se podařilo vyhnat pryč ze země do roku 1688 a jejich vliv tak zůstal pouze v oblasti obchodu. Siamské království tedy vzkvétalo, zemi ale oslabil náhlý vpád barmských vojsk roku 1767. Potom už se obnovený vliv Evropanů sice posílil, ale přesto Siamci-Thajci zůstali nadále svobodní.

Thajské děti ještě nemají budoucnost narýsovanou přesně

I dnes zemi obývají převážně thajské národy, z nichž nejvýznamnější jsou Siamové a Laosané. Thajsko se však stalo zázemím i pro migrace ze sousedních států, kde se hodně válčilo nebo docházelo k perzekucím. Během celého období po 2. světové válce tu proto žilo velké množství Barmánců, kteří průběžně utíkají ze sousedního státu s dnešním názvem Myanmar. Útočiště pro disidenty a nepohodlné etnické skupiny, jako jsou Karenové, občas zemi přinese pohraniční spory. Převážně v 70. letech zase do východního Thajska utíkalo mnoho Kambodžanů a Laosanů, kteří prchali před nálety amerických vojsk a před krvelačnými komunistickými partyzány. Země dokázala tyto emigranty absorbovat, i když jim nikdy nemohla poskytnout dobré finanční zázemí. Kromě uprchlíků žijí v zemi i národnostní menšiny: na jihu země tvoří 4 % hlavně venkovských obyvatel etničtí Malajci a na jihovýchodě 3 % Khmerové. Celých 10 % místních obyvatel jsou původem Číňané, kteří se věnují obchodu.

Buddhistická kultura sem zamířila z Indie

Migrace Thajců do světa je docela nízká. V zemi nejspíš žijí svým způsobem spokojení lidé a ekonomický nárůst i v období krize přináší další pracovní možnosti. Díky ohromnému turistickému ruchu, který kdysi vznikl díky americkým vojákům z Vietnamu, ale mnoho Thajců migruje ze zemědělského severu do pobřežních letovisek na jihu. Často jde o mladé lidi z venkovských rodin, kteří se pak ve značné míře věnují práci v hotelích, barech, masážních salonech nebo přímo v oblasti prostituce. I díky výdělkům z ní také v oblastech jako Pattaya, Phuket nebo Ko Samui žije mnoho majitelů turistických živností z USA i Evropy, jejich imigrace do země je však jen omezená. Thajci se tak nemusí za prací přesouvat do jiných zemí, i když tisíce jich žije také v sousedních státech. Ve Spojených státech se jedná o menšinu 200 tisíc obyvatel. Za prací se jezdí i na Taiwan, kde žije 110 tisíc Thajců, v blízkém Singapuru 55 tisíc. Menší množství jich žije i v Evropě, ve Velké Británii je to přibližně 38 tisíc osob, v Německu 22 tisíc a ve Švédsku 12 tisíc. Arabské státy mají rovněž své thajské pracovníky po tisícovkách, z hlediska Asie jde ale obecně o malé množství. Patří tedy Thajci ke skutečně spokojeným lidem, které opuštění domova neláká?

Migranti za prací míří ze severu na jih, třeba na Koh Samui

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio