Husí život
Jedním z ptáků, kteří se už k nám ze zimovišť vrátili, je husa velká. Její hnízdní výskyt má u nás zajímavou historii. Byly doby, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám populace hus rychle rozrůstala a v současné době je u nás husa velká opět běžně hnízdícím ptákem. O migracích hus, jejich hnízdění a zejména o jejich způsobu života jsme hovořili s Michalem Podhrázským z Přírodovědecké fakulty UK.
Husy, když letí na nějakou větší vzdálenost, seřadí se do formace ve tvaru V, někdy to může být nesymetrická šipka nebo jen jakási šikmá linie. Dělají to proto, že je pro ně let snazší - první pták jim proráží vzduch a ony se na té první pozici během letu střídají. Husa se vyskytuje prakticky v celém Palearktu. V Evropě se husa vyskytuje spíše v těch severnějších částech – ve Švédsku, Norsku, Německu, u nás, jejich nejjižnější hnízdění je v Rakousku a Maďarsku. Pak se vyskytuje, spíše ostrůvkovitě, v Asii, a to až k Číně a na východ Asie.
Zaměřme se na jejich početnost v Evropě. Jakým způsobem se vyvíjela?
Nejen u husy velké, ale u všech druhů hus se v posledních padesáti až sedmdesáti letech poměrně početnost dramaticky změnila. Husa velká se před rokem 1930 vyskytovala v Evropě na málo místech, ostrůvkovitě. Husa je poměrně velký druh, poskytuje dost masa, takže byla hodně lovena. Dokonce tito ptáci v průběhu svého života ztrácejí, zhruba na dobu tří týdnů, schopnost letu, protože když pelichají, tak jim vypadají všechny letky a nemohou létat. Ptáci jsou si toho vědomi a schovávají se někde v rákosí před predátory, ale pro člověka jsou snadným úlovkem. Byly loveny také v době hnízdění, takže se následně staly ohroženým druhem. Potom se podařilo prosadit ochranářské snahy, stanovila se doba lovu, v období hnízdění byly husy hájeny a jejich početnost začala poměrně dramaticky narůstat. V období let 1980-90 se početnost hus v západní Evropě pohybovala kolem 120 tisíc, o deset let později se zvýšila na 200 tisíc. Odhady početnosti z roku 2006 uvádějí už půl milionu.
Jak se vlastně odhaduje početnost populace hus?
Husy hodně migrují, za den uletí až 300 kilometrů, jsou poměrně mobilní. V celé Evropě existuje jednak program, kdy se sčítají všichni vodní ptáci, to je tzv. Mezinárodní sčítání vodních ptáků. Probíhá v lednu, protože tehdy jsou ptáci shromážděni pouze na několika lokalitách, stojaté vody jsou většinou zamrzlé. Shromažďují se na velkých, stojatých vodách, na nějakých přehradních nádržích. Ptáci se shluknou, dají se lépe odchytit. Na odchyt hus je speciální postup, pak je možné je kroužkovat či límcovat.
Ráno se husy rozletují na pastvu, sčitatel se musí na lokalitu dostavit ještě před rozedněním. Na konkrétních místech se ptáci vyskytují v tisícových počtech. Většinou neodlétají najednou, ale po skupinkách. Pozorovatel tam stojí s dalekohledem a zapisuje si, kolik se jich zvedlo. Když se jich výjimečně zvedne několik tisíc najednou, pak už musíte mít s počítáním praxi! Sčítání se provede v celé Evropě najednou, pak se výsledky sečtou.
To je jeden způsob počítání. A pak se určuje hnízdní populace, to je složitější postup. Dělá si jej každá země vlastní metodikou. My připravujeme na letošní rok 2010 opět hnízdní monitoring husy velké, už to nebude tak jednoduché jako před pár lety, kdy se husy vyskytovaly jen na pár místech.
Jak vypadá takový husí život?
Začal bych v období hnízdění. Ptáci se na hnízdní lokalitu dostávají většinou koncem února, hledají si místo pro hnízdění. Většinou preferují rybníky, místa, odkud mají poměrně dobrý rozhled, aby se mohly chránit před predátory.
Husa snáší vajíčka v jednodenních intervalech, vajíček je zhruba 4-6. Na hnízdě sedí pouze samice, samec většinou hlídá opodál. Kromě toho, že hnízdo je postaveno z vegetace, vytrhává si husa i prachové peří, udělá si z něho prachový val a když odlétá, zakryje jím vajíčka, aby nebyla vidět a taky aby nevychladla.
Čím se živí husa?
Je to býložravý druh, živí se převážně rostlinnou potravou. Žere trávu, nebo, je-li v blízkosti rybníka pole s pšenicí, vychází i do pole, kde se živí klásky.
Když se živí i obilím, potřebují se potom vůbec zdržovat u vody?
Vodních ptáků máme několik druhů. Aby mohli žít na jedné lokalitě a potravně si navzájem nekonkurovali, specializují na různé zdroje.
Jak husy fungují sociálně?
Drží se stále v rodinách. Rodiny nelétají na zimoviště samy, vždy přelétá několik rodin dohromady. Když budete pozorovat zimující husy (a nemusejí to být jen husy velké, ale třeba i polní nebo běločelé, které se u nás v zimě vyskytují), jsou jednotlivé rodiny vidět, udržují si od sebe trochu odstup.
Jedná se o fámu, když se říká, že husa vydrží s jedním partnerem celý život, podobně jako labuť?
Dříve se to uvádělo. Dnes máme možnost sledovat jednotlivé páry nebo rodiny, a to i z hlediska genetického a zjistilo se, že je to trochu jinak. Páry labutí nebo hus jsou stálé, pokud ovšem jeden z partnerů zahyne, druhý „netruchlí“, ale najde si jiného partnera a s ním zahnízdí. Husy se dožívají zhruba dvaceti let. Příroda to má tak zařízené, že si osamocená husa nového partnera vždy nějak najde.
