Podivné chutě největší masožravky

12. březen 2010

Největší masožravá rostlina světa není malým savcům nijak nebezpečná. Své úctyhodné pasti totiž používá k tomu, aby zachytila jejich exkrementy.

Masožravé láčkovky vytvářejí hluboké „konve“ naplněné tekutinou. Drobní bezobratlí živočichové, kteří do láček spadnou, se utopí a jejich těla masožravka stráví. Největší ze všech láčkovek a masožravých rostlin, je láčkovka <quote>Nepenthes rajah</quote> z pralesů Bornea, jejíž láčky dosahují délky 35 cm a jejich průměr může být až 18 cm. Jsou tedy dost velké na to, aby polapily i malého obratlovce, kupříkladu krysu nebo stromovou tanu horskou <quote>(Tupaia montana)</quote>, která je příbuzná primátům. Místní vědci ale nikdy nezpozorovali, že by se něco takového stalo. Pokud ale konve nelapají velkou kořist, proč by dosahovaly takových rozměrů?

Odpověď na otázku je vcelku překvapivá. Tým kanadských a malajských vědců přišel na to, že geometrie láček se podřizuje jedinému účelu – zachytit exkrementy tan horských. Láčkovky lákají tany na sladký nektar a zvířata si „své“ rostliny označují výkaly, které umísťují kolem okrajů láček. Díky speciálně utvářené geometrii láček většina výkalů padá dovnitř a masožravce přináší životně důležitý dusík. Mezi láčkovkami <quote>Nepenthes rajah</quote> a tanami horskými tak zřejmě existuje oboustranně výhodný mutualistický vztah, při kterém je nektar „směňován“ za exkrementy plné živin.

Zdroj: BBC Earth News, New Phytologist

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.