Dvory a rezidence ve středověku X.
Patříte k těm, kteří současným novinám vyčítají „bulvární“ pohled na svět a hledání bombastických zpráv? I tato etapa lidských dějin je podstatně delší, než se na první pohled může zdát. Životní dramata slavných zajímala i dávné kronikáře, zvláště pak v souvislosti s kariérou u dvora. Ke slovu se přitom dostávaly také milenky.
V dalším pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku už se s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR zaměříme na vztahy panovníků s ženami, které sice stály mimo oficiální, církví posvěcený svět, ale přesto byly uznávány.
Milenka sv. Václava
Kariéry u dvora nejsou čistě pánskou záležitostí, jak se mohlo z našeho dosavadního povídání patrně zdát. Své řekly v dějinách také ženy. První z milenek tak můžeme hledat už u sv. Václava.
Příběh zrození Břetislava
Legendu o překrásné pradleně Boženě a Oldřichovi, který se vracel z lovu a nechal se okouzlit její krásou, slyšel asi každý už jako dítě. V příběhu pro menší už ale scházejí některá podstatná fakta. Například ten, že ani jeden z nich nebyl svobodný.
Když církev zadá pravidla
Břetislavovi dějiny přály. Církev nebyla ještě tak přísná a pokračování rodu bylo důležitější než nařízení. V polovině 13. století už byl ovšem tento postup naprosto nemyslitelný. Levobočci krále Přemysla Otakara II. měli doslova a do písmene smůlu.
Nemanželský syn Mikuláš ovšem nebyl jediným „hříchem“ krále Přemysla Otakara II. Kromě dcer zde měl být ještě jeden syn.
Bez hříchu nebyl ani Václav II.
Zatímco někdy se kronikáři doslova předhánějí v popisování detailů, jindy raději taktně mlčí. Záleží totiž, na které straně pisatelé zrovna stojí. Oslavným chvalozpěvům nemanželské děti slušet nebudou, a tak mnohdy musíme nahlédnout také do zahraničních kronik. Doslova zářným příkladem je „utajený“ svět krále Václava II.
Nesmrtelné pomluvy a drby
Zápisy v některých kronikách mohou snadno připomenout současné bulvární plátky, kde se nešetří jedovatostí, ať už jsou pravda či realita kdekoliv. Případ svatby vznešené královny Kunhuty a „obyčejného“ šlechtice Záviše z Falkenštejna přivedl Karla IV. dokonce na myšlenku, aby podobnou událost zakázal zákonem. Mezitím přitom uplynulo téměř 100 let. Některé události zkrátka z dějin nesmaže ani čas.
Příště
Než se s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou vrátíme do světa pomluv a drbů, uděláme si malou zastávku u dní, které nás čekají. Velikonoční oslavy na středověkém dvoře totiž nemůžeme vynechat. Poprvé oslavy jara připomeneme v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 26. března.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
