10 největších astronomických objevů
Evropská jižní observatoř ESO sestavila přehled nejvýznamnějších astronomických objevů. Vědci seřadili podle důležitosti 10 největších objevů učiněných právě díky dalekohledům ESO. Žebříček obsahuje objevy z různých oblastí astronomie od exoplanet přes okolí Slunce až po vzdálené galaxie a vesmír jako celek.
1. Zrychlující se vesmír
Na prvním místě je objev rozpínání vesmíru.Ve dvacátých letech dvacátého století americký astronom Edwin Hubble zjistil, že se od nás všechny galaxie vzdalují. To vedlo k překvapivému objevu rozpínání vesmíru jako celku. Tehdy ESO ještě neexistovalo, ale i tak se evropští astronomové zasloužili o podobně převratný objev. V roce 1998 zjistili, že vesmír se rozpíná stále rychleji.
2. Foto cizí planety
Na druhém místě je první fotografie exoplanety. První exoplanety byly objeveny v polovině devadesátých let, ale dlouho platilo, že astronomové žádnou z nich neviděli. O všech byly informace jen ze spektrálních čar. Přímá fotografie se povedla až roku 2004. Jde o exoplanetu 5x těžší než Jupiter obíhající hnědého trpaslíka v souhvězdí Hydry. Dnes už známe přes 400 planet u jiných hvězd a fotografie jsou sále naprostou výjimkou.
3. Černá díra na vlastní oči
Třetí místo v žebříčku obsadilo 16tileté sledování hvězd obíhajících černou díru v centru naší galaxie. O její existenci se spekulovalo už dlouho. Dnes to dokonce vypadá, že snad v centru každé velké galaxie je černá díra. Musí být velmi hmotná v řádu třeba milionů Sluncí. Vidět ji ale na vlastní oči nemůžeme. To je základní vlastnost černé díry. Můžeme nicméně sledovat, jak se ostatní hvězdy pohybují kolem ní. A to se povedlo evropským astronomům. V roce 2003 zveřejnili úžasné video ukazující, jak hvězdy obíhají naší galaktickou černou díru.
4. Tajemné gama záblesky
Na čtvrtém místě je objev spojitosti dlouhotrvajících gama záblesků se supernovami. Po téměř 40 letech tápání, co by mohlo tajemné gama záblesky způsobovat, našli evropští vědci souvislost s dobře známými objekty – supernovami. Tak končí život velmi hmotné hvězdy, která se zhroutí vlastní silnou gravitací. V roce 2003 vědci pořídili spektrum gama záblesku, který se objevil 29. dubna v souhvězdí Lva a zjistili, že se podobá spektru supernov. Tajemství, co způsobuje dlouhotrvající gama záblesky, tak bylo vyřešeno.
5. Hvězdy kolem nás
Na pátém místě je sledování hvězd. Vědci strávili více než 1000 nocí sledováním nepatrného pohybu hvězd v okolí Slunce. Trvalo jim 15 let, než dokázali s dostatečnou přesnosti říct, jakým směrem a jak rychle se hvězdy pohybují. Vznikl katalog pohybu 14 000 hvězd. Vědci tak od roku 2004 znají okolí Slunce mnohem lépe. Ukazuje se, že žijeme v části galaxie, kde je turbulentnější a chaotičtější prostředí, než se nám před tím zdálo.
6. Hvězdné důchodkyně
Na šestém místě se umístil objev nejstarších hvězd v naší galaxii. Dlouho se ví, že nejstaršími objekty Galaxie jsou tzv. kulové hvězdokupy. V naší galaxii je asi 160 kulových hvězdokup a jsou to uskupení několika stovek tisíc hvězd vzniklých pospolu. V běžných dalekohledech se jeví jako mlhavé kulové obláčky a jednotlivé hvězdy dokáží rozlišit až velké dalekohledy. Protože hvězdokupy jsou nejstaršími objekty naší Galaxie, bylo logické hledat nejstarší hvězdy právě v nich. To se povedlo roku 2004. Nejstarším hvězdám je 13,2 miliardy let a tento věk tedy můžeme brát i jako věk celé naší Galaxie.
7. Tajemné gama záblesky podruhé
Na sedmém místě jsou opět gama záblesky, tentokrát ty s kratší délkou trvání. Také u nich se dlouho nevědělo, jak vznikají. Ve hře byla celá řada teorií, nebo lépe řečeno spekulací. V roce 2005 se díky dalekohledům ESO podařilo najít důkazy, že vznikají splynutím dvou neutronových hvězd. Neutronové hvězdy jsou závěrečným stadiem vývoje hmotných hvězd. Jsou neuvěřitelně husté a mají průměr jen asi 10 kilometrů. Jejich splynutím se uvolní obrovské množství energie právě formou gama paprsků.
8. Teplota vesmíru
Osmé místo zaujímá změření teploty mikrovlnného záření vesmíru jen 2,5 miliardy po velkém třesku. Jednou z předpovědí podle této teorie je úroveň záření prostupujícího celým vesmírem. Změřit teplotu tohoto záření v dnešní době se podařilo družici COBE. Dnes má záření teplotu 2,7 Kelvinů, tedy jen 2,7 stupně nad absolutní nulou. V roce 2000 vědci sledovali vzdálený kvasar a ze záření chemických prvků ve spektru vypočítali teplotu tehdejšího mikrovlnného pozadí. Tu určili kvůli chybě měření v rozmezí 6 až 14 Kelvinů. Zcela to odpovídá teorii, která předpovídá hodnotu 9 Kelvinů.
9. Nejvzdálenější objekt
Na devátém místě je loňský objev nejvzdálenějšího objektu ve vesmíru. Tento rekord se mění poměrně často ruku v ruce s pokrokem pozorovací techniky. Vědci hledají co nejvzdálenější galaxie odnepaměti a cílem každé další generace astronomů je pokořit předešlý rekord. Loni se to povedlo a nejvzdálenějším objektem je gama záblesk z 23. dubna 2009. Ten vznikl v době jen 600 milionů let po velkém třesku.
10. Druhá Země
A na konci seznamu je objev, který by možná dala většina lidí spíše na první místo – objev nejlehčí exoplanety. Nejlehčí znamená nejpodobnější Zemi. Povedlo se ji najít loni a je jen 2x těžší než Země. Většina objevených exoplanet je mnohem těžší, jsou těžší než náš Jupiter, a to je obří plynná planeta. Planeta Gliese 581e obíhá svou hvězdu dokonce v obyvatelné zóně, tedy ve vzdálenosti, kde může být voda v kapalném stavu. Existuje tak jistá možnost, že planeta hostí život.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
