Může homosexualita vojáků ovlivnit bojeschopnost armády?
„Udivuje mne, že tak významný člověk může vyřknout takový nesmysl." Těmito slovy reagoval mluvčí nizozemského ministerstva obrany na výrok penzionovaného amerického generála Johna Sheehana.
Bývalý velitel sil NATO, který odešel do výslužby v roce 1997, totiž při slyšení v Senátu naznačil, že nizozemské jednotky OSN, které neuhájily tzv. bezpečnou zónu OSN v bosenské Srebrenici, nebyly dost bojeschopné i kvůli homosexuálům ve vlastních řadách.
Holandský prapor, který měl v roce 1995 hlídat Srebrenicu, měl podle generála Sheehana
málo mužů a byl špatně veden. A na tom, že u Srebrenice došlo ke známému masakru, při němž bosenskosrbští vojáci zabili osm tisíc muslimských mužů, nese podle něj vinu také otevřená homosexualita, kterou ti holandští vojáci projevovali.
Zahraničně politický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák ve večerních Ozvěnách dne zdůraznil, že armády některých států se o sexuální orientaci vojáků nezajímají.
Téma homosexuality v armádách okomentoval v Ozvěnách dne publicista Milan Slezák
„Je pravda, že jsou armády, přičemž to nejsou v žádném případě armády, které by nebyly bojeschopné, které se o to vůbec nezajímají. To je například armáda britská, australská, kanadská či izraelská.“
„Pokud jde o nizozemskou armádu, tak ta má hezké stanovisko, které říká, že ji zajímá, jestli ten člověk je schopen boje a to jak fyzicky, tak psychicky. Ale jeho náboženské názory nebo například to, zda je či není homosexuál, že holandské generály nezajímá,“ vysvětlil Slezák.
Zároveň připomněl, že například v antice homosexualita vůbec neměla vliv na to, zda muži byli či nebyli bojeschopní. „Taková jednoduchá úměra, že kdo je homosexuál, není dobrý voják, se vůbec v dějinách nepotvrdila.“
Generál Sheehan při slyšení v Senátu také naznačil, že obecně bojová morálka evropských armád vážně upadla po pádu železné opony, tedy i po kolapsu zřetelného nepřítele, kterým byl Sovětský svaz. S tím Milan Slezák do jisté míry souhlasí.
„Určitě je pravda, že armádě, která nebojuje, nemá zahraniční mise, schází něco jako ostré manévry. Myslím si, že čistě vojenská zkušenost z Afghánistánu nebo Iráku je pro armádu k nezaplacení a že je relativně levná i pro daňové poplatníky, protože když ta armáda jednou v budoucnosti by měla bránit vlastní území, bude mít jakési bojové nebo polobojové zkušenosti.“
„Ale každopádně pro Evropu platí, že velice obtížně se nechá přesvědčovat od Spojených států, aby zvýšila výdaje na obranu, vojenství, aby se více zapojovala do bojových misí, protože ten dojem, který tady byl ve druhé půli 20. století, že je tady jasný a čitelný nepřítel, schází,“ uvedl komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.
