Skrytá pestrost pralesních motýlů
Mezinárodní tým biologů, jehož členem je i profesor Vojtěch Novotný z Biologického centra Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, odhalil netušenou pestrost pralesních motýlů. Ta se skrývá v dědičné informaci hmyzu.
Prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences otiskl studii mezinárodního týmu ekologů vedených Georgem Weiblenem z University of Minnesota, která podchytila genetickou rozmanitost motýlů žijících v papuánských pralesích. Členem tohoto týmu byl i profesor Vojtěch Novotný z Biologického centra Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
O tom, že v tropických deštných lesích žije nepřeberné množství organismů, se dobře ví. Hmyzu patří mezi živočichy tropů co do počtu druhů jedno z předních míst. Na první pohled uniformní populace jednotlivých druhů však v sobě skrývá další, pouhým okem neviditelnou rozmanitost. Ta spočívá v dědičné informaci příslušníků jednotlivých druhů.
Vědci zkoumali strukturu genu pro enzym cytochromoxidázu i u motýlů žijících v pralesích Nové Guineje na ploše srovnatelné s velikostí České republiky. Jen čtvrtina zkoumaných motýlích druhů měla tento gen stejný u všech jedinců na zkoumaném území. Ke geneticky „jednobarevným“ patří především motýli, kteří se stěhují na větší vzdálenosti a mění i rostliny, na nichž se pasou jejich housenky. Asi 15 % druhů nepatří k velkým světoběžníkům a jejich příslušníci se proto od sebe v různých koutech zkoumané oblasti po genetické stránce liší. Asi pětina motýlích druhů vykazuje výraznou genetickou pestrost v závislosti na tom, na jaké rostlině se pasou jejich housenky. Takto vzniklé genetické rozdíly mohou nakonec vyústit až ve vznik nových druhů motýlů.
Profesor Novotný říká: „Analogická studie na lidských populacích by například zkoumala, zda se od sebe geneticky liší nejen Češi a Moravané, ale také třeba konzumenti piva a vína. To, na rozdíl od poměrů u novoguinejských motýlů, zatím známo není.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
