Další kolo sporu o to, zda má či nemá systematické mamografické vyšetřování žen vliv na pokles úmrtnosti na rakovinu prsu, nastartovali dánští a norští vědci. Podle nich je totiž mamografie jako metoda snižování úmrtnosti žen zcela neúčinná.

Tento článek je více než rok starý.

10:35 25. března 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve studii, kterou zveřejnili v odborném periodiku British Medical Journal shrnují svůj dlouhodobý výzkum, podle kterého v oblastech Dánska, kde se mamogragický screening neprováděl, byla úmrtnost na rakovinu prsu stejná nebo i nižší než v oblastech kde je systematická mamografie zavedena.

Tyto závěry už zpochybnili čeští odborníci. „Pořád platí to, že mamografický screening je schopen snížit úmrtnost na rakovinu prsu o dvacet, třicet až třicet pět procent,“ řekl přednosta radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a iniciátor mamogragického screeningu v Česku Jan Daneš.

Navíc podle něj na jeden negativní článek, který pochází vždy od stejné skupiny vědců, vyjde deset reakcí z renomovaných center, které výsledky dánských a norských vědců popírají. „Význam mamografického screeningu je potvrzen nejen vědeckými studiemi, ale také každodenní praxí,“ upozornil Daneš.

České statistiky podle předsedy České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka dlouhodobě jednoznačně ukazují přínos mamografie. „Očekáváme, že postupně dojde k poklesu úmrtnosti. Ale ukazatel poklesu úmrtnosti se projeví až po řadě let. My ještě tato data nemáme k dispozici,“ podotkl přednosta kliniky.

Mamografický screening v Česku začal fungovat koncem roku 2002 a naplno se rozběhl až v roce 2003.

Tomáš Pavlíček, Alice Kottová, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít