Společenské včely mají větší mozek

Včely sice mají mozek velikosti špendlíkové hlavičky, ale jeho výzkum může odpovědět i na otázku, která se týká člověka: proč máme tak velký mozek?

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Blanokřídlý hmyz rodu Megalopta

Blanokřídlý hmyz rodu Megalopta | Foto: Adam Smith

Velký mozek spotřebovává velké množství energie, takže k jeho zvětšování v evoluci primátů musel být skutečně pádný důvod. Jedna teorie předpokládá, že trend zvětšování mozku souvisí se sociálním životem, který klade zvýšené nároky na paměť a schopnosti učení. Nejjednodušší příklad společenského života vědcům poskytuje tropický blanokřídlý hmyz Megalopta genalis. Společenství těchto „včel“ má jen dva členy – královnu a jejího osobního dělníka. Existují ale i jedinci, kteří si žijí po svém a žádná mikro-společenství nevytvářejí.

Mozky královen, dělníků a asociálních včel z Panamy porovnávali vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute. Zaměřili se na takzvaná houbovitá tělesa (mushroom bodie, corpora pedunculata), která se vyskytují u hmyzu i dalších členovců a jsou spojována s paměťovými funkcemi a učením. Výsledky studie ukázaly, že u královen jsou tato tělíska vyvinutá mnohem víc než u jejich podřízených nebo osaměle žijících jedinců stejného druhu. Znamená to, že „společenská teorie“ zvětšování mozků platí i u tak jednoduchého modelu, jakým jsou včely Megalopta.

Zdroj: NewScientist, Smithsonia Tropical Research Institute

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme