Kostra upírky z Hrádku nad Nisou je zřejmě muž

Kostra takzvané upírky, kterou nedávno našli archeologové v Hrádku nad Nisou, není pravděpodobně žena, ale muž. Zjistili to antropologové před transportem kostry do muzea Trojzemí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidská kostra z mladší doby bronzové nalezená při rekonstrukci vozovky v Terronské ulici v Praze 6

Lidská kostra z mladší doby bronzové nalezená při rekonstrukci vozovky v Terronské ulici v Praze 6 | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

Více než sedm set let staré kostře, která se našla při záchranném archeologickém průzkumu v Kostelní ulici v Hrádku nad Nisou před dvěma týdny, nikdo neřekne jinak než upírka. Podle konstituce se archeologové domnívali, že jde o ženu.

Kostra byla pohřbená, na tu dobu neobvykle, obličejem do země a ležela za hřbitovní zdí. Zřejmě proto, že byla kvůli podezření z čarodějnictví nebo vampyrismu vyčleněná z tehdejší společnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o nálezu kostry připravila Ivana Bernáthová.

Kvůli tomu, že ležela v hrobě obráceně, nešlo úplně stoprocentně rozeznat pohlavní znaky. „Měli jsme to přikryté,“ řekl archeolog Petr Brestovanský. V zemi totiž byla i přední strana lebky, na které jdou rozeznat určité znaky vypovídající o pohlaví.

Například u žen se jedná o rovnější čelo, u mužů o ubíhající čelo. „Tyto znaky mohl antropolog určit až dnes. Ale není to ještě stoprocentní. Stoprocentní bude až analýza DNA,“ doplnil Brestovanský.

Pokud analýza DNA potvrdí, že jde o muže, bude zřejmě kostra upírky přejmenovaná na vampýra. Datování ale zůstane stejné. Doba, kdy u nás vládl Jan Lucemburský. Tehdy se už u nás obava z vampyrismu objevovala.

Víra ve vampýry má starou tradici

„Víra ve vampýry, respektive lidi, kteří měli vstávat z hrobů a škodit živým, má poměrně starou tradici. Nejsou to jen pohádky, ale existují i skutečné záznamy ve starých písemných pramenech a kronikách,“ řekl Brestovanský.

Lidé kostru uvidí až v dokončovaném muzeu Trojzemí. Zatím ji budou odborníci dále zkoumat. Zároveň je nutné, aby vyschla. „Mozkovna, která je zřícená, se poté dolepí. Pak se ještě domluvíme, jestli budeme víc očišťovat kosti,“ popsal archeolog.

Mezitím bude průzkum centra pokračovat. Archeologové mají za sebou objevy dobře zachovaných hrobů ze šestnáctého století, kde našli například dvojramenný křížek, který má původ v poutním místě ve Španělsku.

Geofyzikové teď podle moderní techniky také zkoumají, jestli nejsou pod zemí zbytky středověkého kostela.

Ivana Bernáthová, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme