Rusko se s USA dohodlo na jederném odzbrojení
Čelní představitelé Spojených států a Ruska se sejdou 8. dubna v Praze, aby s definitivní platností podepsali smlouvu o výrazném snížení jaderných arzenálů obou nukleárních velmocí. Prezidenti zmíněných mocností schválili obsah nové smlouvy a okolnosti podpisu telefonicky.
„Touto dohodou vysílají Spojené a státy a Rusko, dvě největší nukleární mocnosti na zeměkouli, jasný vzkaz: máme úmyslu vést svět k jadernému odzbrojení,“ prohlásil mimo jiné prezident Obama.
Dokument počítá s tím, že v příštích deseti letech sníží obě země počet jaderných hlavic zhruba o třetinu. Jejich počet klesne z 2200, které může mít každý z těchto států teď, na 1550. Výrazně, na 700 respektive 800, se omezí také počet strategických nosičů, tedy letadel, raket a ponorek, které jsou schopné dopravit atomovou nálož na velkou vzdálenost mezi kontinenty.
O rusko-americké dohodě mluvili ve večerních Ozvěnách dne zpravodajové Lenka Kabrhelová a Vít Pohanka
Americké straně se podařilo dosáhnout toho, že problematika protiraketové obrany není zahrnuta do textu smlouvy. Podle dřívějších informací by problému amerického protiraketového štítu měl být věnován jeden z doprovodných dokumentů.
Obamův úspěch
Podle profesora Bostonské univerzity Igora Lukeše jde zatím o nejdůležitější zahraničněpolitický úspěch prezidenta Baracka Obamy. Uzavření smlouvy trvalo tak dlouho proto, že šlo skutečně o hodně.
„Není možné vyjednávat s Rusy, aniž by se z toho stala šachová hra. Svoji roli navíc hrála technická složitost smlouvy,“ uvedl Lukeš.
Obě strany podle něj získávají tabulkově stejně. „Rusové ale mají část těchto zbraní velmi zastaralou. Moskva se tak bude zbavovat arsenálu, který byl stejně na odpis,“ myslí si Lukeš.
Moskva je spokojená
Dohodu přivítala coby historický dokument také Moskva. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv v prohlášení označil smlouvu za historický milník, ocenil, že dohoda reflektuje zájmy obou zemí.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak ocenil transparentnost mechanismů, které nová smlova nastavuje - jak co se týče omezování zbrojního arzenálu, tak kontroly likvidace zbraní.
Moskva si ale především pochvaluje to, že dohoda dává jasné a závazné pojítko mezi strategické útočné a obranné zbraňové systémy - právě o to Rusko, které odmítá americké plány na vybudování protiraketové obrany ve Východní Evropě, dlouhodobě usilovalo.
Smlouva nahradí předchozí dokument START, jehož platnost vypršela minulý rok v prosinci. Předchozí smlouva byla nejkomplexnější a také nejúspěšnější odzbrojovací dohodou v dějinách lidstva a díky ní zmizelo ze světa přibližně 80 procent veškerého jaderného arzenálu.
