Přeplněné věznice by měla uvolnit připravovaná amnestie

Ministryně spravedlnosti chtěla zmírnit problémy přeplněných českých věznic amnestií, ale narazila u prezidenta republiky. Podle zjištění Hospodářských novin navrhla ministryně Daniela Kovářová loni na podzim, aby u příležitosti 20. výročí sametové revoluce vyhlásil prezident Václav Klaus amnestii. Na hrad nesla hned tři varianty, které by znamenaly propuštění 1500 až několika tisíc vězňů. Podrobnosti obě strany stále tají, protože plány na přípravu amnestie jsou tajné a jejich vyzrazení trestné. Mohly by totiž způsobit nepokoje ve věznicích.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vězení - ilustrační foto

Vězení - ilustrační foto | Foto: Fotobanka stock.xchng

Ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou, kterou do Fischerovi vlády nominovala ODS, motivovala k navrhnutí amnestie zpráva od generálního ředitele vězeňské služby Luďka Kuly. Ten už v polovině loňského roku varoval před kolapsem věznic, které v té době překračovaly kapacitu o 30 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o připravované amnestii a současném stavu českého vězeňství natočil Václav Pešička.

Hospodářské noviny se dostaly k informaci, kterou listu potvrdili lidé, jenž o návrhu věděli, že Kovářová nesla na Hrad tři varianty. Lišily se podle toho, které trestné činy by byly prominuty a týkaly se u té nejmírnější varianty šlo zhruba o 1500 vězňů. U nejodvážnější šlo až o několik tisíc vězňů.

Na hradě ovšem návrhy neprošly a podle prezidentova mluvčího to koresponduje s dosavadním přístupem Václava Klause k amnestiím. Ten tohoto práva nevyužil ještě ani jednou, zatímco jeho předchůdce Václav Havel amnestoval hned třikrát. Podle Klause se amnestiemi v předchozích letech plýtvalo. Alespoň tak prezidentův postoj popsal jeho tajemník Ladislav Jakl loni na podzim v rozhovoru pro Frekvenci 1.

Amnestie nic neřeší

Podobně ani soudci toto řešení nepokládají za optimální. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník navíc upozorňuje, že kvůli přeplněným věznicím by se mělo amnestovat maximálně jednou. Předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra, který se specializuje na trestní právo také upozorňuje, že opuštění trestů je navýsost politický krok.

„Amnestie je dost mimořádný krok a je to krok navýsost politický, který činí hlava státu. Já si myslím, že z tohoto pohledu komentář soudců je dost nepatřičný. Systém, který vede k tomu, že dlouhodobě máme jeden z nejvyšších počtů vězňů na počet obyvatel asi nejde řešit tímto jednorázovým krokem. Je tady asi něco špatně v samé podstatě fungování našeho trestání, je zřejmě příliš přísné,“ naznačuje Libor Vávra jednu z možných příčin přeplněnosti českých věznic. Těm ulevilo lednové propouštění související se začátkem platnosti nového trestního zákoníku a s tím související změny trestních sazeb.

Mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová potvrzuje, že počet vězňů znovu narůstá: „Přeplněnost se nám už zase blíží k hranici 112 procent. Situace se opět začala od začátku roku mírně zhoršovat, a pokud by byla situace taková, že překročí 130 procent, tak by stav byl opět kritický.“

Stotřicetiprocentní hranici obsazenosti českých věznic v loňském roce přispěla i změna z roku 2008. Od tohoto roku totiž pozdní nástup k výkonu trestu mohl přinést zvýšení trestu. Markéta Prunerová vidí podobnou úpravu i v novém trestník zákoníku.

„V novém trestním zákoníku je zaneseno i to, že soud přihlédne při podmínečném propuštění k tomu, zda-li odsouzený nastoupil včas, nebo nenastoupil k výkonu trestu. Mohu říci, že i to mírně zvedlo počty nástupu odsouzených do výkonu trestu,“ popisuje mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová, jeden z důvodů proč odsouzení neotálejí s nástupem k výkonu trestu.

Amnestie alespoň v nejnižším rozsahu, kterou ministryně Kovářová nesla prezidentu Klausovi, tedy 1500 vězňů, by podle Prunerové skutečně výrazně pomohla přeplněným věznicím: „Nejvíce by pomohla, kdyby bylo jasné, že takový počet už bude konečný a že počet odsouzených růst nebude, nicméně to samozřejmě nejde zajistit.“

Alternativních trestů je stále málo


Co ovšem lze je zvýšit počet alternativních trestů, mezi které s novým trestním zákoníkem přibyly i trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Co se týče alternativního trestání, tak soudce Libor Vávra upozorňuje na možné přecenění jejich efektu.

„Jsou postupně zaváděny už od 90. let významným způsobem do našeho trestního zákona. Krátkodobě se vždycky projeví určitým poklesem počtu lidí ve věznicích, nicméně pak opět dojde k postupnému navyšování. Zdá se, že paleta trestů nebo způsob jejich výkonu stále ještě není optimální oproti některým tradičním zemím, a proto znovu dochází k těmto recidivám z hlediska počtu vězňů,“ a problémem je podle něj i v přílišné tvrdosti trestu při porušení podmínek alternativního potrestání.

„Je to otázka znění trestního zákona, který poměrně rychle vede k případné přeměně alternativního trestu na trest nepodmíněný, což vede k velkému počtu krátkodobých výkonů trestu odnětí svobody, které jsou ostatně pro vězeňskou službu nejdražší a nejobtížnější. Tendence naší společnosti, a to se pak odráží ve stanovisku poslanců, kteří zákony schvalují, stále volá po radikálním trestání, aniž by si mnohdy uvědomovala, že to je drahé a nenese to ten efekt.“

Elektronické náramky brzdí zavádění domácího vězení

Velké naděje vkládá české vězeňství do institutu domácího vězení. To umožňuje postih pachatele, aniž by musel být vytrhován ze své rodiny a pracovních návyků a přináší také úsporu nákladů na výkon trestu. Méně závažné zločiny, jako třeba krádeže nebo autonehody, budou potrestány tím, že odsouzený bude muset být každý den včetně víkendů, dovolených a svátků doma a to mezi osmou večerní a pátou ranní. Ohlídat by to měly elektronické náramky, které spustí poplach, jakmile vězeň vyjde z bytu. Dohledový systém ale doposud nefunguje a výběrové řízení na firmu, která bude hlídací systém spravovat, stát vypíše až na jaře.

Podle soudce Libora Vávry může právě zanedbání přípravy tohoto systému za skromnější využívání alternativních trestů: „Rozpaky nad zaváděním trestů domácího vězení, za které nemůže stávající vedení ministerstva, ale minimálně dvě až tři předchozí tím, že nepřipravily monitorovací systém včas, tak vedou k tomu, že jich je uloženo méně, než se reálně očekávalo.“

S tím souhlasí i mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová, která ale nepovažuje domácí vězení jako definitivní řešení přeplněnosti českých věznic: „V tuto chvíli je domácí vězení v začátcích, takže těžko soudit. Zatím není monitorovací systém, všechno je na probační, mediační službě. Doufáme v to, že až tento systém bude plně funkční, tak českým věznicím uleví.“

Domácí vězení by naplno mohlo začít fungovat od začátku příštího roku. Vězeňská služba se i přes nedostatek finanční prostředků snaží neustále rozšiřovat ubytovací kapacity, ale příliv odsouzený pokrýt nestíhá. Pro případ vysokého přílivu odsouzených má připraven i krizový plán.

„Bohužel bychom museli přistoupit i k tomu, že prostory, které jsou určeny pro volno časové aktivity odsouzených a jiné takové prostory, by musely být předělávány na ubytovací prostory. V takovém připadě by zvýšení počtu lidí ve vězeňských ubytovnách a zrušení místností pro aktivity vězňů mohlo znamenat výrazný odklon od evropských pravidel. Znamenalo by ale především eskalaci bezpečnostních rizik, protože nikdy není dobré, když je moc vězňů pohromadě.“

Upozorňuje na riziko, které by mohlo nastat mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová. Podle generálního ředitele vězeňské služby Luďka Kuly by protikrizovým opatřením mohlo být svolení vlády nepřijímat odsouzené do věznic.

Václav Pešička Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme