Věznice jsou opět přeplněné
České věznice se opět plní a míří ke kolapsu. Řada odsouzených sice na přelomu roku, kdy vstoupil v platnost nový trestní zákoník odešla, ale věznice postupně zaplňují další a kapacita věznic je teď překročena o 12 procent.
Už v polovině loňského roku varoval generální ředitel vězeňské služby Luděk Kula ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou, že českému vězeňství hrozí kolaps. V té době se počet odsouzených, kteří si v českých věznicích odpykávali výkon trestu přehoupl přes 22 tisíc a kapacity vězeňské služby byly překročeny o 30 procent.
Ministryně spravedlnosti chtěla podle informací Hospodářských novin situaci zmírnit amnestií, ale narazila u prezidenta republiky Václav Klause, který její návrhy odmítl.
Zlepšení tak přinesl až přelom roku, kdy v platnost vstoupil nový trestní zákoník. Změna trestní sazby se dotkla i řady vězňů, kterým byl pobyt z mřížemi zkrácen a byli propuštěni. Mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová ale potvrdila, že počet vězňů znovu narůstá.
„Přeplněnost se nám blíží k hranici 112 procent, pokud by překročila 130 procent, pak by ten stav byl už kritický,“ řekla Prunerová.
K přeplněnosti českých věznic v loňském roce přispěla i změna zákona z roku 2008. Od tohoto roku totiž pozdní nástup k výkonu trestu mohl přinést zvýšení trestu. Markéta Prunerová vidí podobnou úpravu i v novém trestník zákoníku.
„Soud přihlédne při podmínečném propuštění i k tomu, jestli odsouzený nastoupil včas k výkonu trestu a mohu říci, že i to mírně zvedlo počty nástupů do výkonu trestu,“ popisuje mluvčí vězeňské služby, jeden z důvodů, proč odsouzení neotálejí s nástupem k výkonu trestu.
Pomoci může domácí vězení
S novým trestním zákoníkem přibyly i další možnosti alternativních trestů. Do zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ale hlavně domácího vězení se také vkládají velké naděje, že zmírní nadstav věznic.
Domácí vězení fakticky znamená, že odsouzený bude muset být každý den včetně víkendů, dovolených a svátků doma a to mezi osmou večerní a pátou ranní. Ohlídat by to měly elektronické náramky, které spustí poplach, jakmile vězeň vyjde z bytu.
Dohledový systém ale doposud nefunguje a výběrové řízení na firmu, která bude hlídací systém spravovat, stát vypíše až na jaře. Podle předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Libora Vávry, který se specializuje na trestní právo, může právě zanedbání přípravy tohoto systému za skromnější využívání alternativních trestů.
„Rozpaky nad zaváděním trestů domácího vězení vedou k tomu, že je jich uloženo méně, než se očekávalo a to nejen na ministerstvu spravedlnosti, ale i mezi soudci samotnými,“ uvedl Vávra.
Mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová ale nepovažuje domácí vězení jako definitivní řešení přeplněnosti českých věznic. „V tuto chvíli domácí vězení je opravdu v začátcích, takže je těžko soudit. Doufáme, že až bude monitorovací systém plně funkční, tak se věznicím také uleví,“ dodala Prunerová.
Dobře fungující systém alternativních trestů má přinést odklon soudců od kratších nepodmíněných trestů, které věznice zatěžují nejvíce. Libor Vávra to také předpokládá, ale zdůrazňuje, že skutečný efekt potvrdí až praxe. Rozhodně by se efekt alternativních trestů neměl přeceňovat.
„Jak vnímám vyjádření svých kolegů, tak by bylo možné očekávat, že by těch trestů padlo více, než jsou krátkodobé, nepodmíněné tresty. Nějaké odhady padly i ze strany ministerstva. Možná by to byly desítky namísto dnešních jednotek,“ myslí si Vávra.
Krizový plán
Domácí vězení by naplno mohlo začít fungovat od začátku příštího roku. Vězeňská služba se i přes nedostatek finanční prostředků snaží neustále rozšiřovat ubytovací kapacity, ale příliv odsouzený pokrýt nestíhá. Pro případ vysokého přílivu odsouzených má připraven i krizový plán.
„Třeba prostory, které jsou určeny pro volnočasové aktivity odsouzených, by byly předělávány na prostory ubytovací. To by mohlo znamenat odklon od evropských vězeňských pravidel, ale především eskalaci bezpečnostních rizik, protože nikdy není dobré, když je více vězňů pohromadě,“ upozornila mluvčí Prunerová.
Podle generálního ředitele vězeňské služby Luďka Kuly by protikrizovým opatřením mohlo být svolení vlády nepřijímat odsouzené do věznic.
