Indiánská Bolívie?
V tomto jihoamerickém státě výrazně převažují Indiáni. Kečuové i Aymarové se v současnosti vracejí ke kultuře svých předků, přesto je ale taky provázejí velké sklony k emigraci z ekonomických důvodů. Ve vysokohorském prostředí, kde většinou žijí, není totiž práce. Proto se jako dělníci při těžbě surovin často vydávají do bolívijských nížin.
Jako stát je Bolívie přirozeně rozdělená právě hradbou andských vrcholků. Mezi nimi se kdysi rozkládala část velké Incké říše, na kterou je v zemi mnoho historických památek. Zdejší indiánské kultury mají za sebou taky celá staletí civilizace Tiahuanaco, než přišli španělští kolonizátoři. Samotní Inkové vlastně taky původně byly jen dobyvatelé zdejšího území, protože svá původní sídla měli hlavně na území dnešního Peru. Budování říše už v té době přinášelo velké přesuny obyvatel kvůli stavbě měst, taky ale pro odvody k vojsku. Dobyvační Španělé se do Bolívie dostali už roku 1533, chudé a vysokohorské území pro ně však tolik zajímavé nebylo. Proto se zde usadila jen úzká vrstva vládnoucích kreolů, kteří sem přinášeli novou kulturu.
Jinak tomu ale bylo v bolivijské nížině. Zatímco hlavní město La Paz leží v nejvyšší nadmořské výšce na celém světě ( 3630 m. n. m. ), oblast sousedící s Brazílií se rozkládá jen několik set metrů nad mořem. Původně zde žilo jen několik indiánských kmenů, pak se tu ale začaly usazovat španělští latifundisté. Právě oni se stali ekonomicky nejsilnějšími ze všech. Velké zásoby zemního plynu se sice objevily poměrně nedávno, ale přinesly velké zbohatnutí. I proto sem jako migranti každý rok za prací míří desetitisíce andských Indiánů. Tento přesun dnes má už opravdu výrazné rozměry a ovlivňuje tím celý stát. Nejdůležitější město v oblasti Santa Cruz má víc než milión obyvatel a taky se nedávno téměř stalo centrem samostatného státu. Snaha autonomistů ale nevyšla. V nížině sice žili hlavně běloši, to se však díky vnitřní migraci Indiánů během posledního desetiletí prudce změnilo. Další bohatnutí přišlo díky poptávce Číny po sóji, která se stala "polním zlatem". Nejen Kečuánci a Aymarové si jejím pěstováním vydělají mnoho peněz.
Napětí ale zvyšuje levicová "indiánská" vláda v čele s Evo Moralesem, která je často v přímém rozporu s kapitalismem. Chce, aby místní bohatství bylo rozděleno spravedlivě, což z Bolívie odlákává mnoho bělochů. Těch je oproti mesticům ( 1/3 obyvatel ) a Indiánům ( 1/2 obyvate ) i tak málo. Chudí Indiáni z velehor ale zatím spíš za lepšími životními podmínkami emigrují do sousedních států. Chile, Argentina nebo Brazílie je láká zajištěnou prací v dolech a na rozsáhlých plantážích. Dnes je v Jižní Americe z oblasti vysokých And mnoho imigrantů, např. v Peru, které vůči nim zůstává hodně otevřené i z hlediska sdílené indiánské kultury. Exodu z Bolívie chtějí sice zabránit cílené sociální reformy, důvody k opouštění země jsou dnes ale stále stejné, jako před lety. Indiánské tradice jim však stále zůstávají.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
