Ve Zlíně odhalili sochu Tomáše Bati seniora
Zlín má v pořadí druhou sochu Tomáše Bati. Odhalili ji nedaleko Krajského úřadu, který sídlí v takzvaném Baťově mrakodrapu. Na plochém podstavci však nestojí zakladatel zlínského průmyslového zázraku sám, už dva roky mu tam pomyslně drží místo jeho nevlastní bratr Jan Antonín. Odhalení začalo vpádem aktivisty.
Slavnostní akt narušil aktivista Jan Šinágl, který se pokusil přes odpor pořadatelů přečíst prohlášení, údajně od rodiny Baťovy. Nakonec jej ale strážníci vykázali a akce mohla začít.
Obě sochy pocházejí z dílny akademického sochaře Radima Hankeho. Bratry odlil z bronzu v mírně nadživotní velikosti a postavil je úhlopříčně na kamenný blok o straně šest metrů a patnáct centimetrů. To je ustálený stavební modul baťovské architektury.
Odhalování sochy Tomáše Bati seniora ve Zlíně sledoval a popsal v Odpoledním Radiožurnálu Roman Verner.
Jan Antonín – z čelního pohledu ten vzdálenější – stojí uvolněně s rukama podél těla a mírně skloněnou hlavou. Tomáše seniora pak autor zhotovil v poloze šéfa, jak vzhlíží ke Zlínu.
Umístění Tomáše Bati na jednom podstavci s Janem vyvolalo odmítavé reakce, což naznačil i počin Jana Šinágla, který se zaštiťoval jménem rodiny Jana Antonína. Ovšem proti byli hlavně příbuzní tzv. ‚Tomášovy větve‘, a pak členové Nadace Tomáše Bati.
Stalo se tak kvůli sporům obou rodin kolem poválečného dělení majetku. Někteří historici pak tvrdí, že zásluhy Jana Antonína nejsou souměřitelné s jeho tragicky zesnulým bratrem.
Skutečností je, že Jan Antonín pokračoval v urbanistickém a kulturním rozvoji města a v roce 1938 dokonce zdvojnásobil počet zaměstnanců oproti roku 1932, kdy Tomáš Baťa tragicky zahynul při letecké nehodě.
Vnuk Jana Bati, John Nash, při loňské návštěvě Zlína potvrdil, že záměr památníku vítá jako satisfakci za poválečné křivdy, které se dály na jeho dědovi.
Na financování projektu se podílelo několik desítek donátorů. Město Zlín, všechny politické strany, zastupitelstva. Celková cena sousoší činí tři miliony a šest set tisíc korun.
