Želvy, které existovaly vedle největšího hada všech dob, si pořídily spolehlivou ochranu - krunýř tlustý jako čtyřsetstránková kniha.

0:00 7. dubna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Uhelný důl v souvrství Cerrejón na severu Kolumbie vydává jeden unikátní paleontologický nález za druhým. Počátkem roku 2009 zde vědci našli fosilii dosud největšího známého hada. Titanoboa cerrejonnesis žil před 60 miliony let, čili krátce po zániku dinosaurů. Had dosahoval délky 13 metrů a hmotnosti přes jednu tunu. Jeho kořistí byli malí krokodýlovití plazi z čeledi Dyrosauridae, které vědci popsali letos v únoru. O dva měsíce později se na seznam objevů z uhelného dolu dostal další plaz – želva Cerrejonemys wayuunaiki, kterou objevili a popsali paleontologové ze Severokarolínské státní univerzity.

Želva na délku měřila 1 metr a před útoky obřích hadů i mnohem menších krokodýlů ji chránil silný krunýř, který dosahoval tloušťky 3,5 cm, což přibližně odpovídá knize o 400 stranách. Želva patří do čeledi želv Podocnemididae, která přetrvala do moderní doby a žije v Jižní Americe a na Madagaskaru. Objev nového druhu zaplnil mezeru na fosilním záznamu čeledi a zároveň podpořil teorii, podle které se tato skupina želv vyvinula na špici Jižní Ameriky ještě předtím, než se kontinent před 90 miliony let oddělil od Indie a Madagaskaru.

Zdroj: Smithsonian Tropical Research Institute, Journal of Vertebrate Paleontology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít