Dvory a rezidence ve středověku XIV.
Co všechno se nakupovalo na panovnický stůl? Kdo mohl jíst chléb z pšenice a pro koho byl žitný? Jaké úkoly měl tzv. písař kuchyně? To už jsou některé z otázek, na které vám odpoví další pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku.
S PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR se zastavíme také u výjimek, které byly v oblasti jídla možné. Jednu takovou udělil v roce 1297 papež českému králi Václavovi II.
Chléb, maso a víno
Chléb, maso a víno patří k prvním doloženým zprávám o jídle z našeho území. Zaznamenal je pro nás tzv. písař kuchyně a pocházejí ze 13. století.
Není chléb jako chléb
Pokud postoupíme v čase do dalších let, pak se můžeme zastavit u Rudolfa I. Habsburského, který si nechával dovážet suroviny pro svůj dvůr z Rakous. Kromě vína na scénu vstupuje také obilí a olej.
Další prameny hovoří také o potravinách pro církevní představitele. Postupně se sortiment rozšiřuje na sůl, vejce, sýry, kuřata, husy, jehňata, vepře a jalovice. Z obilí už je jmenován oves a ječmen.
Jídlo opěvované
Jídlo nepatřilo ve středověku jen na talíř, ale stávalo se také součástí básní i další literární tvorby.
Snídaně olomouckého biskupa Jana ve 2. pol. 11. století
Sýr, kmín, cibule a opečený chléb. Tak popisuje Kosmas ve své kronice snídani biskupa v Olomouci ve druhé polovině 11. století. I když další souvislosti naznačují, že nejde o snídani úplně tradiční, nabízí historikům řadu informací.
Buď abatyše nebo já
Do dějin nám vstoupil také souboj abatyše z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě s tehdy ještě budoucím knížetem Spytihněvem. Ve sporu šlo o pec, která stála v cestě hradbám a která nakonec stála abatyši místo.
Příště
Příště už se zaměříme na středověké koření, povíme si více o hostinách i správné životosprávě. Ani středověk totiž nebyl ke zdraví lhostejný a jídlo nebylo bráno na lehkou váhu. Najíst se podle všech platných pravidel středověku rozhodně nebylo nic snadného.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
