Dvory a rezidence ve středověku XV.
Všechno neobvyklé se může stát kořením. Tak můžeme zahájit další pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku nad seznamem, ve kterém se mezi kořením objevuje v našich zemích také rýže.
S PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR otevřeme také téma vnímání zdraví ve středověku. V hlavní roli byla rovnováha čtyř šťáv, které mohly prakticky za všechno. Ovlivňovaly totiž nejen zdraví, ale také lidskou povahu. To všechno mělo na život středověkých lidí vliv a najíst se podle všech platných pravidel nebylo vůbec nic snadného.
Jak chutnal středověk?
Hlavní byla sůl. Nejde to bez ní v pohádkách ani v realitě. Sůl máme doloženu už v 11. století společně s kmínem a koprem. Ovšem naši předci se nevyhýbali ani dalším chutím. Sladilo se medem, postupem let se přidávala další koření jako pepř, šafrán, česnek a majoránka. Možná až překvapivě brzy se v jídelníčku vyšší společnosti objevují také mandle.
O jídelníčku středověku najdeme různé zmínky v kronikách, ale dochovaly se nám také účty. Například z 15. století máme tzv. Karlštejnské účty, ze kterých se dozvídáme o dalších lahůdkách dvořanů. Při pohledu na tehdejší sortiment snadno zapomeneme i na probíhající husitské války. V účtech jsou totiž fíky, rozinky, zvěřina, ptáci, ryby a drůbež všeho druhu. Z ovoce hrušky, švestky i dovážené broskve. Svět koření obohatila skořice a hřebíček. Ošizené nebyly ani nápojové lístky.
Zdravý životní styl očima středověku
Ani lidé středověku nebyli ke svému tělu hluší. Toužili po zdraví stejně jako my a stejně jako my poslouchali rady tehdejších lékařů. Středověký systém pravidel přitom vycházel ze čtyř základních živlů: země, vzduchu, vody a ohně. Podle nich byly v každém člověku čtyři šťávy, které se zároveň rozdělovaly na vlhké, suché, horké a studené. Zdraví člověka ovlivňovala jejich rovnováha, jak už se historici dočetli ve spisech nazývaných jako Regimina.
Na jahody zapomeňte!
I když by některá pravidla středověku dokázala projít sítem nároků současnosti, jsou taková, která by u lékařů vzbudila velkou nevoli. Středověk totiž neměl rád nic, co bylo v přímém kontaktu s hlínou. Jahody tak nedokázala zachránit ani lahodná chuť. Byly blízko zemi, tedy podle středověku studené a vlhké, a tak jejich konzumace nebyla žádoucí.
Svou užitečnost ovšem Regimina prokazovala doporučováním čištění zubů a dostatku spánku.
Příště
Jaká je naše nejstarší kuchařská kniha a jaké recepty obsahuje? Jak se vylepšovalo víno a co se kromě něho všechno pilo? Kdy se na stolech objevila kořalka a co dokázala už ve středověku způsobit? To už jsou některé z otázek, které PhDr. Dana Dvořáčková a PhDr. Jan Zelenka z Historického stavu AV ČR zodpoví v příštím pokračování historického magazínu Zrcadlo s premiérou 30. dubna.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
