Komety umírající u Slunce
Slunce komety přitahuje, způsobuje jejich nádherný vzhled, ale také je může zcela zničit. Hned první dny letošního roku byly zpestřeny právě tímto zajímavým úkazem. V zorném poli kosmické sondy se objevila kometa, která mířila přímo do Slunce a během několika hodin od objevu se skutečně vypařila. Nešlo ale zdaleka o jediný případ.
Na otázky Petra Sobotky odpovídá Mgr. Pavel Koten, PhD., vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Slunce ve své blízkosti komety ničí. Je to způsobeno tím, že se do něj přímo strefí?
Takhle to přesně není. Tyto komety se dostávají ke Slunci na svých drahách sluneční soustavou. Jejich perihel, tedy nejbližší bod od Slunce, se nachází třeba i několik stovek tisíc kilometrů od naší hvězdy. Ale i to je dostatečné na to, aby komety takto blízké přiblížení nepřežily. Ony se zkrátka dostanou příliš blízko, zahřejí se, odpaří a rozpadnou. Nedá se tedy říct, že by dopadly až na Slunce.
Patří tyto komety do nějaké zvláštní skupiny, nebo se jedná o běžné komety, které prostě jen měly smůlu?
Postupem času se ukázalo, že mezi těmito kometami je určitá souvislost. Dneska víme, že asi 80 % komet, které se takto přibližují ke Slunci, patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Předpokládá se, že všechny pochází z jedné velké komety, která se pravděpodobně rozpadla při velkém přiblížení ke Slunci už před více než dvěma tisíci lety. Zbývajících 20 % tvoří jednak sporadické komety, tedy komety, které nepatří do žádné skupiny a pak existují ještě tři menší skupinky: Marsdenova, Krachtova a Meyerova.
Ta hlavní skupina je stará už 2000 let. Znamená to, že se její komety neustále vypařují a za nějakou dobu už žádná nezbude?
Dá se to tak předpokládat, protože průlet kolem Slunce je pro malé komety většinou zničující. Větší komety se takto mohou vrátit opakovaně, ale přesto se i u nich stává, že se časem rozpadnou na menší a postupně se odpaří. Takže můžeme skutečně očekávat, že v horizontu třeba několika tisíc let celá ta skupina zanikne.
Pozorovali lidé před 2000 lety očima onu jasnou kometu?
Ano, je to možné. Dokonce existuje hypotéza o tom, že původcem té Kreutzovy skupiny komet je velmi jasná kometa, kterou v roce 371 př. n. l. pozoroval a ve svých záznamech zmínil slavný Aristoteles. Mimochodem, ještě před vypuštěním sondy SOHO, bylo v minulém století zaznamenáno několik velmi jasných komet, které také patří do Kreutzovy skupiny a které byly pozorovány ze Země i pouhým okem. Můžeme zmínit například celkem známou kometu Ikea – Seki, která byla pozorovatelná v roce 1965, kdy se přiblížila ke Slunci a zářila více než Měsíc v úplňku.
Ty komety, které se vypařují u Slunce mohou sledovat amatérští astronomové, ale i veřejnost. Prostřednictvím čeho?
Je to možné díky sluneční observatoři SOHO. To je kosmická sonda, která neustále 24 hodin denně sleduje naše Slunce a je vybavena přístroji, kterým se říká koronograf. Takový přístroj má malý kotouček, kterým vytvoří umělé zatmění Slunce. Překryje sluneční disk, aby odstínil jeho záři a umožnil přístroji sledovat jevy, ke kterým na Slunci dochází, například protuberance a erupce. Když byla sonda SOHO v roce 1995 vypuštěna, tak se velmi brzo ukázalo, že tento přístroj jako vedlejší produkt je schopný objevovat komety, které se dostávají blízko ke Slunci. Ještě v roce 1995 astronomové znali jen 16 komet z této skupiny, zatímco dnes jich díky sondě SOHO znají více jak 1700!
Dá se z toho těsného průletu vypočítat dostatečně přesně dráha komety a zjistit, kdy se vrátí příště?
Záleží na tom, jak je dlouhý oblouk dráhy, který můžeme pozorovat. Ve většině případů je to možné a právě na základě těch drah je pak možné komety přiřadit ke Kreutzově skupině, případně do dalších skupin.
Kromě té statistiky kolik komet se u Slunce objevuje, má jejich sledování další vědecký význam?
Význam to má, protože díky této sondě můžeme sledovat velmi malé komety, které bychom jinak sledovat nemohli. Na obloze běžně takto malé komety vůbec nevidíme. Například poslední z těch, které u Slunce pravděpodobně zanikly, byla kometa z 12. března a u té byl určený průměr pouze několik metrů. Takhle malou kometu bychom v běžných vzdálenostech třeba jedné astronomické jednotky od Slunce pozorovat zkrátka nemohli. Malá kometa se musí hodně přiblížit ke Slunci, aby alespoň trochu zazářila a pak ji díky koronografu na SOHO vůbec můžeme zaznamenat.
Sonda SOHO nebude Slunce sledovat věčně. Plánuje se nějaká další speciální sonda určená právě na pozorování takovýchto komet?
Podle informací, které jsou mi dostupné, se žádná taková neplánuje, nicméně existují i další sluneční sondy, které naši hvězdu sledují nepřetržitě a některé z nich také objevily komety. Takže i kdyby SOHO přestala pracovat, tak objevy malých komet u Slunce nebudou přerušeny.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
