V USA začal jaderný summit. Ukrajina zlikviduje zásoby uranu
Ve Washingtonu začal nukleární summit. Americký prezident Barack Obama hostí skoro pět desítek světových státníků. Snaží se je přesvědčit o potřebě lepší obrany před jaderným terorismem.
Chu Ťin-Tchao je lhář, skandovali demonstranti před budovou konferenčního centra ve Washingtonu, kam se sjížděli šéfové vlád a hlavy států 47 zemí. Přítomnost čínského prezidenta v americkém hlavním městě vyprovokovala demonstraci za svobodný Tibet. Ale uvnitř se debatovalo o něčem úplně jiném než o budoucnosti téhle čínské provincie.
Prezident Obama přivítal přijíždějící státníky, mezi kterými nechyběl ani český premiér Jan Fischer. Už před oficiální večeří s účastníky summitu oznámil Bílý dům jeden diplomatický úspěch.
„Ukrajina slíbila, že zlikviduje všechny své zásoby vysoce obohaceného uranu do roku 2012,“ informoval mluvčí prezidenta Obamy Robert Gibbs.
Washington se k takovému kroku snažil Kyjev přesvědčit už deset let. Teď poskytnou Američané podle Bílého domu Ukrajině technickou a finanční pomoc.
„Ukrajinské rozhodnutí je klíčové. Je to precedens, který by další státy mohly nebo spíš měly následovat. Právě na tom bude záležet úspěch celé iniciativy, zdali tou kyjevskou cestou půjde i někdo jiný. Ukrajina má po volbách a v této chvíli hledá cestu mezi Východem a Západem,“ reagoval spolupracovník Pražského institutu bezpečnostních studií Jan Havránek.
„Myslím si, že by se k ní mohli připojit další země bývalého Sovětského svazu jako například Kazachstán nebo další země z tohoto regionu,“ dodal Havránek.
Ne všechny státy však sdílejí americké nadšení pro omezování nukleárních arzenálů. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že se jeho země z důvodu bezpečnosti svých jaderných zbraní nevzdá.
„Je to tak. Podobný postoj zastává i Velká Británie. To je právě jeden z nedostatků smlouvy, která byla minulý týden podepsána v Praze. Jedná se totiž o bilaterální dohodu, a tohle jsou první důsledky. Postoj Francie je jasný, myslím si, že Británie ji bude v nejbližší době následovat," řekl spolupracovník Pražského institutu bezpečnostních studií.
Nejasnosti kolem Číny
Americkému prezidentovi Obamovi se také údajně podařilo získat příslib Číny, že bude souhlasit s jednáním o novém balíku sankcí proti Íránu. Američtí představitelé citovaní v médiích mluví o povzbudivých signálech, že se Čína přikloní k názoru Spojených států, které chtějí na Írán vyvinout silnější mezinárodní nátlak, aby přestal s vývojem jaderných zbraní.
V oficiálním prohlášení čínské delegace se však mluví jen o tom, že Peking doufá v diplomatické řešení otázky íránského jaderného programu.
Íránci na amerických summit zareagovali svoji ‚trucakci‘. Na tento víkend totiž přichystali konferenci o jaderném odzbrojení, které se zúčastní Čína, OSN, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Organizace islámské konference a Hnutí nezúčastněných zemí.
Stát vedený Mahmúdem Ahmadínežádem společně se Severní Koreou patří mezi země, které odmítají dohodu o nešíření nukleárních zbraní. A Spojené státy podle nové jaderné doktríny zveřejněné minulý týden nevylučují možnost atomového útoku proti zemím, které smlouvu o nešíření jaderných zbraní porušují nebo od ní odstoupily.
Írán toto považuje za jaderné výhrůžky ze strany USA a chce podat v OSN protest. Nakolik efektivní je tedy aktuální politika Ameriky v oblasti jaderného odzbrojování vůči zemím jako Írán nebo Severní Korea?
„Pokud se bavíme o Íránu, tak tam je situace nejasná. Z brífinku amerického a ruského prezidenta z minulého týdne jsem nenabyl dojmu, že se Spojeným státům podařilo získat na svoji stranu důležitý diplomatický ruský prvek. A ani z čínských vyjádření není jasné, jestli tato nejlidnatější země planety bude ochotna podpořit případné selektivní sankce proti Íránu. Spíše si myslím, že k těmto krokům nebudou chtít přistoupit,“ uzavřel Jan havránek.
