Desítky zemí se zavázaly přísněji kontrolovat jaderný průmysl
Ve Washingtonu skončil dvoudenní summit o jaderné bezpečnosti.Účastníci se zavázali, že do čtyř let zabezpečí všechny nebezpečné jaderné materiály. Vrcholné schůzky se zúčastnilo 47 zemí.Summit měl nepochybně velkou váhu, protože tolik lídrů na pozvání amerického prezidenta se naposledy podařilo shromáždit v roce 1945. Účastníci podepsali komuniké, které počítá s přísnější kontrolou jaderného průmyslu.
Prezident Barack Obama chtěl na summitu zástupce téměř padesátky zemí přimět, aby se zavázali ke krokům, které by snížily nebezpečí jaderného terorismu.
O výsledcích summitu o jaderné bezpečnosti a jeho možných dopadech mluvili na Rádiu Česko Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů a analytička Asociace pro mezinárodní otázky Irena Kalhousová.
„Byla by například katastrofa, kdyby se jaderného materiálu zmocnila síť Al-Káida," upozornil Obama v závěrečné řeči.
Americký prezident se také domnívá, že díky avizované dohodě bude svět výrazně bezpečnější: „Chopili jsme se příležitosti a dohodli jsme se na tom, jak zabezpečit USA i celý svět proti hrozbě nukleárního teroristického útoku."
„Shodli jsme se na efektivním programu mezinárodní spolupráce a vyzýváme ostatní státy, aby se k nám připojily. Z naší diskuse vyplynulo, že nepotřebujeme žádné další instituce, potřebujeme posílit ty současné, a také upevnit naše partnerství,“ uvedl Obama.
ČR nemá s jaderným materiálem problém
Že ze závěru summitu vzejdou konkrétní kroky, potvrdil Českému rozhlasu i český premiér Jan Fischer.
„Nyní by měl následovat takzvaný akční plán, ke kterému by se měly připojit všechny země, které zde participují. Doufám, že to bude i dostatečný signál pro země, které zde nejsou a problémy tohoto druhu mají,“ řekl Fischer ČRo a dodal, že ČR nemá se zabezpečením jaderného materiálu vážný problém:
„V rámci konference se uskutečnil blok témat, kde jednotliví státníci prezentovali svá stanoviska a příspěvky. Český úřad pro jadernou bezpečnost má situaci zcela pod kontrolou řadu let a chová se vysoce profesionálně. Všechna jaderná zařízení na území ČR a jejich provoz probíhá podle striktních mezinárodních standardů. ČR příkladně spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro jadernou energii.“
Podle Fischera je také znát, že účastníci jsou s Washingtonem zajedno i v tom, že reálnou hrozbou jsou i jaderné programy Íránu a Severní Koreje. Ale jestli se taková shoda, která je na summitu deklarovaná, projeví třeba při tom, až se bude v Radě bezpečnosti OSN jednat o možných sankcích vůči Íránu, je samozřejmě otázka.
Skeptici budou vždy
„Spojené státy se s Ruskem dohodly na odstranění 68 tun plutonia, které by mohlo stačit na výrobu sedmnácti tisíc jaderných hlavic. Plutonium bude převedeno na civilní energetické potřeby. To považuji za velmi důležité,“ poznamenal Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů.
Příklad Washingtonu strhl několik států, aby se veřejně zavázaly zbavit se zásob vysoce obohaceného uranu, totiž Chile, Mexiko, Ukrajinu a Kanadu. Signatáři dohody by pak měli úzce spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, tedy sdílet s ní informace mimo jiné o způsobech, jak bránit černým obchodům s nebezpečným materiálem. Jak se tyhle závazky daří naplňovat, by měli signatáři posoudit na summitu v Jižní Koreji v roce 2012.
Skeptici nicméně poukazují na to, že závěrečné komuniké je nezávazným dokumentem. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhl, aby země, které nedostatečně chrání jaderné materiály, by bylo možné postihnout podle mezinárodního práva. Podle něj by měl vzniknout i mezinárodní tribunál a před ním by se měly zodpovídat státy, které by předaly jaderné zbraně teroristům. Sarkozyho nápad si získal podporu, ale asi bude trvat, než se takový záměr naplní.
„Za velký úspěch považuji již to, že se tento summit sešel, že se sešly všechny státy, které disponují jaderným materiálem, které mají jaderný průmysl. Samozřejmě kromě Severní Koreje a Íránu. To jsou dva obskurní státy, u kterých nevíme, jak daleko v jaderném programu jsou. Nicméně bych viděl spíše důvody k optimismu, nikoliv pesimismu. Skeptici zde ale budou vždycky,“ dodal Eichler.
Írán na pořadu dne
„Atmosféra na summitu byla natolik vstřícná, že nejen Rusko, ale i Čína přislíbila pomoc Američanům proti Íránu, i když neřekla jak. To si myslím je velmi důležité. Prezident Obama si uvědomuje, že mnohé státy, například právě Čína, mají v Íránu své ekonomické zájmy. Podle něj by si ale měly uvědomit, co je pro ně důležitější. Nabídl i možné řešení,“ řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky Irena Kalhousová.
Írán oznámil, že výsledky summitu se nebude řídit a chce uspořádat vlastní konferenci o jaderné bezpečnosti. Podle Kalhousové je ale v posledních výrocích íránského prezidenta cítit nervozita.
„Pro Írán jsou výsledky konference špatnou zprávou, protože pokud by se na stranu sankcí podařilo získat jak Čínu, tak Rusko, tak by měl Írán velký problém. ˇIrán má totiž, stejně jako KLDR, ekonomické problémy. Kdyby bylo omezeno množství ropy, kterou může vyvážet, mělo by to obrovský vliv na politickou garnituru země,“ dodala Kalhousová.
