Do zemětřesením postižené Číny míří zahraniční pomoc

Zemětřesení v čínské provincii Čching-chaj připravilo o život na 600 lidí, dalších deset tisíc obyvatel utrpělo zranění. Do postižené oblasti míří záchranáři a těžká technika, mnoho obyvatel totiž bylo pohřbeno v sutinách zřícených domů. Pomoc už také nabídly Spojené státy a další země, k solidaritě s postiženými vyzval i papež Benedikt XVI.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

záchranáři vyprošťují zavalené

záchranáři vyprošťují zavalené | Zdroj: ČTK

Desetitisíce lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou, strávily noc na ulici. Osmdesát pět procent všech budov totiž bylo zničeno, k dispozici nejsou ani žádné stany a pokrývky. V oblasti přitom mrzne. Chybí i lékaři a zdravotnický materiál, obyvatelé zasažené tibetské autonomní prefektury Jü-šu, kteří byli zranění, musí doslova na ulici čekat na pomoc.

Ústřední vláda už z pohotovostních fondů uvolnila v přepočtu zhruba půl miliardy korun, prezident Chu Ťin-tao také nařídil vyslat na místo neštěstí dalších pět tisíc vojáků a záchranářů. Ti se nyní zaměřují zejména na prohledávání sutin zřícených škol, ve kterých zahynulo nejméně 56 žáků a studentů.

Novinářům vstup zakázán

Čína zakázala přístup novinářů do zemětřesením postižené oblasti. Zprávy o situaci na místě neštěstí mohou podávat pouze zaměstnanci médií z provincie Čching-chaj. Oblast totiž obývají převážně Tibeťané a tamní kláštery jsou od nepokojů v Tibetu a sousedních provinciích v roce 2008 pod dohledem bezpečnostních sil.

Šéf propagandy vládnoucí komunistické strany vyzval šéfredaktory všech domácích médií, aby odvolali své reportéry ze zasažené oblasti. Příkaz oficiálně zdůvodňuje obavami o jejich zdraví vzhledem k pokračujícím otřesům.

Podle nejmenovaných zdrojů jsou však hlavní důvody politické a náboženské. Devadesát sedm procent obyvatel autonomní prefektury Jü-šu totiž tvoří Tibeťané a mniši z tamních klášterů se před dvěma lety zapojili do protestů proti čínské nadvládě. Od té doby jsou proto pod přísným dohledem.

Stejné opatření bylo vydáno i při zemětřesení v S´-čuanu před dvěma lety, kdy novináři nesměli do dvou tibetských prefektur. Přesto některá média odmítla toto nařízení respektovat a své novináře posílají na místo neštěstí i nyní.

Robert Mikoláš, Igor Maňour Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme