Hnízdiště rorýsů jsou ohrožena
V rámci Mezinárodního roku biodiverzity představilo Ministerstvo životního prostředí v dubnu dva vybrané druhy, které se dokonale přizpůsobily životu v blízkosti člověka. Kromě lípy je to rorýs obecný, který žije v městském prostředí často s lidmi doslova pod jednou střechou. O stručné představení rorýse jsme požádali tajemníka České společnosti ornitologické Lukáše Viktoru.
Rorýs je poměrně malý pták, zhruba velikosti vlaštovky, i když má něco delší křídla. Je to pták, který žije prakticky celý život ve vzduchu. Sedne si jenom když ho k tomu donutí rozmnožovací povinnosti, protože to jediné, co ho v životě váže k zemi, je místo kam snese vajíčka. Jinak skutečně nemusí na zem vůbec usednout, dokonce to ani nedělá, protože když si sedne na rovnou zem, tak mu dělá obrovské problémy z ní zase vzlétnout. Je to dáno tím, že je anatomicky tak přizpůsobený životu ve vzduchu, že má nesmírně krátké nohy, respektive běháčky, a nedokáže se z rovné země odrazit.
Proto si také vybírá k hnízdění vysoko umístěné dutiny, nejlépe ve skalách nebo stromech, ale mnohem častěji na lidských stavbách. U nás tráví strašně málo času, vlastně si sem zaletí zahnízdit, odskočí si ze zimovišť, což trvá něco málo přes tři měsíce, a pak se zase vrací zpátky do tepla subsaharské Afriky, kde tráví většinu svého života.
Kromě unikátních vlastností rorýsů, v čem spočívá jejich specifikum?
Je to silně synantropní druh, tj. je to druh, který je vázán a je zvyklý žít v blízkosti člověka. Víc než 95 % rorýsů hnízdí na lidských stavbách, často je to jediný druh, který můžeme v létě pozorovat v městském prostředí. To je ale pro rorýse i ohrožující, protože silná vazba na lidské stavby pro něj může být i zkázou, protože v momentě, když ztratí hnízdní příležitosti na lidských stavbách, jeho populace se dramaticky sníží. To jsme zjistili například v Praze, kde bylo mapováním hnízdního rozšíření skutečně zjištěno, že v období od roku 1989 do roku 2000, kdy ta dvě mapování proběhla, poklesla početnost rorýsů v Praze o 45 %!. To je těžko srovnatelné s jakýmkoliv jiným druhem. Nás nenapadá jiný důvod a nemáme jiné důkazy pro to, než právě ztrátu hnízdišť, způsobenou rekonstrukcemi nebo teď v poslední době zateplováním budov. My ostatně neumíme ani jiným způsobem rorýse chránit, jedině tím, že chráníme jeho hnízdo.
Vy jste tu představil rorýsovník. O co se jedná?
Je to vlastně specifický druh ptačí budky. Specifický právě proto, že respektuje požadavky rorýsů a respektuje také technologické postupy, které se třeba při zateplování domů běžně používají. Hlavním nárokem na rorýsí budku je, aby byla lehká a zároveň aby měla dobré tepelně izolační vlastnosti. Chrání zateplení nájemníky domu v zimě před chladem i v létě před velkým horkem, a to je přesně to, co rorýs také potřebuje. Takže takováto budka byla představena na budově Ministerstva životního prostředí jako ukázka cesty, kterou můžeme jít dál – nejenom chránit stávající hnízdiště, kterých silně ubylo, ale vytvářet i nové příležitosti, aby rorýsi našli nový domov a měli šanci u nás zahnízdit.
Dva rorýsovníky, nainstalované jako ukázka na budově Ministerstva životního prostředí, jsou příkladem ideálního způsobu, jak vytvořit rorýsům náhradní nebo nové hnízdiště. Pokud byste se i vy chtěli podílet na ochraně rorýsů a případně na svůj dům rorýsovník umístit, podrobnější informace najdete na stránkách České společnosti ornitologické www.birdlife.cz.
