Letadlo na sluneční pohon

20. duben 2010

Solar Impulse je pokusný letoun, který možná prosadí sluneční pohon i v oblasti letectví. Cílem švýcarského projektu je vyvinout dokonalejší letoun, který uskuteční cestu kolem světa.

Sluneční energie to v oblasti dopravy nemá snadné. Sluneční paprsky totiž většinou neposkytují dostatečně bohatý zdroj energie, který je pro pohyb dopravního prostředku potřeba. Technologie ale v posledních letech tuto překážku překonávají.

Velmi subtilní letoun Solar Impulse poprvé vzlétl z mateřského švýcarského letiště 7. dubna dopoledne. Ve vzduchu vydržel téměř 90 minut a dostal se až do výšky 1200 metrů. Jeho maximální teoretická výdrž má přitom činit 36 hodin, maximální dolet 12 km. Cílem tohoto letu bylo vyzkoušet řízení stroje. Další let v tomto roce má proběhnout v noci, což prověří kapacitu akumulátorů. V pilotní kabině je zatím místo pouze pro jednoho člověka.

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="https://www.youtube.com/v/G3Zmie7pQFw&hl=cs_CZ&fs=1&"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="https://www.youtube.com/v/G3Zmie7pQFw&hl=cs_CZ&fs=1&" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>

Letadlo Solar Impulse je dlouhé 22 metrů a jeho rozpětí křídel činí 64 metrů. Tím se rozměrové téměř vyrovná rozpětí křídel Boeingu 747 nebo Airbusu A340. Celková hmotnost letounu se při startu ale pohybuje jen mezi 1600 až 2000 kg. Jeho 4 elektrické vrtulové motory podávají nevelký výkon, je srovnatelný s motorovým člunem, dohromady činí asi 4x10 koňských sil. Doposud neměli piloti s takto rozměrným a zároveň neobvykle lehkým letadlem žádné zkušenosti. Stroj létá poměrně pomalu - při startu stoupá do rychlostí kolem 40 km/h a jeho cestovní rychlost činí zhruba dvojnásobek, tedy 70 km/h.

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="https://www.youtube.com/v/0X_vluYuRZo&hl=cs_CZ&fs=1&"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="https://www.youtube.com/v/0X_vluYuRZo&hl=cs_CZ&fs=1&" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>

Křídla letounu jsou na svrchní ploše pokryta asi 200 metry čtverečními fotovoltaických článků. Energii shromažďuje soustava lithiových baterií o celkové hmotnosti přes 400 kg. Články mohou samozřejmě přijímat sluneční energii pouze ve dne a kapacita akumulátorů je omezena. Tyto dva faktory snižují průměrný denní výkon jednoho motoru na hodnotu 8 koňských sil, co je mimochodem stejně výkon, jaký měl motor prvního letounu bratří Wrightů z r. 1903. Základním stavebním prvkem trupu a křídel je velmi lehká dutá a vrstevnatá struktura podobná plástvi. Ta je vytvořena z pevných, uhlíkem vyztužených polymerních vláken.

Práce na letounu trvaly 7 let a je to pouze menší vývojový prototyp. V roce 2011 má být vyroben letoun větší, výkonnější a s ním se dva lidé pokusí překonat v roce 2012 Atlantický oceán. Druhý letoun řady Solar Impulse má mít hermetickou pilotní kabinu a rozpětí křídel 80 metrů. Konečným cílem projektu Solar Impulse je vykonat v roce 2013 cestu kolem světa.

Projekt letadla Solar Impulse vede člen slavné švýcarské rodiny vynálezců a dobrodruhů Bertrand Piccard. Už v roce 1999 se osobně zúčastnil jiného rekordního letu kolem světa bez přistání, jednalo se o balón Breitling Orbiter 3. Bertrand je vnukem legendárního tvůrce prvního stratosférického balonu i prvního batyskafu na světě Augusta Piccarda. Je také nutné poznamenat, že Solar Impulse není prvním letadlem na sluneční pohon. Významný byl např. bezpilotní stroj NASA s názvem Helios, ten se ale kvůli velkému mechanickému namáhání v roce 2003 nad mořem rozlomil.

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.