Obama odkládá, ale neruší

Prezident Obama původně víceméně zrušil velkolepý projekt Constellation. Ten měl znovu dopravit americké kosmonauty na Měsíc a poprvé v historii také na Mars. Nyní ale prezident provedl na radu expertů naopak pozitivní korekci americké pilotované kosmonautiky. Výsledkem je tak spíš odložení těchto plánů, nikoliv jejich úplná likvidace. Prioritou také už není přistání na planetách s velkou gravitací. Místo toho se má pozornost NASA přesunout částečně i k malým planetkám - asteroidům.

Realistické cíle

V podstatě se tak prezident Obama přihlásil ke koncepci tzv. flexibilní cesty v pilotované kosmonautice, kterou mu vloni na podzim doporučila Augustinova komise. Její podstatou je výměna maximalistických a efektních cílů, jako je např. přistání na Marsu či budování stálé základny na Měsíci, za cíle sice menší a méně určité, zato více finančně realistické a z praktického hlediska více potřebné. (Jedná se např. také o prodloužení životnosti Mezinárodní kosmické stanice ISS o 5 let a o lety k malým planetkám.) Patrný je též důraz na vývoj nových a univerzálních technologií a na účast soukromého sektoru.

Logo NASA|foto: NASA

Na Mars! Ale jak a kdy?!?

Let k Marsu vyloučen není. Příliš se ale nepočítá s přistáním kosmonautů na jeho povrchu, protože to by celou expedici několikanásobně prodražilo. Kosmonauti by místo toho mohli z oběžné dráhy Marsu řídit na dálku roboty, kteří by byli vysazeni na povrch Marsu. Nebo by mohli přistát na některém z Marsových měsíčků. Původní časový plán meziplanetárních cest se ale určitě prodlouží. Místo původně nejzazšího termínu, roku 2030, se nyní pro podobné lety počítá spíše až s lety 2035-2040.

Z projektu Constellation přežije vývoj pilotované kapsle na bázi lodi Orion. Jejím posláním však už nebude létat k Měsíci a k Marsu, ale bude sloužit "jen" pro nouzovou dopravu lidí z Mezinárodní kosmické stanice domů, tedy k jejich záchraně. Kolem roku 2025 má být k dispozici dokonalejší kosmická loď určená pro lety lidí k Měsíci či za dráhu Měsíce. Nejdříve by se mohla vydat k nějakému asteroidu. (Taková výprava k určitému asteroidu, který by se mohl srazit se Zemí, by teoreticky mohla zachránit lidstvo.) A v r. 2035 by se tato kosmická loď mohla vydat i k Marsu.

Kresba lodi Orion před Mezinárodní vesmírnou stanicí|foto: NASA GOV

Kosmické nosiče

Tři miliardy dolarů budou vynaloženy na projekt těžké nosné rakety, která by měla vynášet kosmické lodě i větší náklady do vzdálenějšího vesmíru. Její konkrétní návrh by měl být hotov v roce 2015. Tato koncepce také počítá s doplňováním paliva ve vesmíru. Pokud jde o nosné rakety pro posílání nákladu a lidí na dráhy kolem Země a k ISS, počítá se hlavně s iniciativou soukromého sektoru. Ten by měl poskytnout potřebné nosiče a kosmické lodi už v nejbližších 5 letech. Téměř 2 miliardy dolarů mají být investovány do modernizace vybavení Kennedyho kosmického střediska. Celkově má NASA dostat na tyto rozvojové úkoly v příštích pěti letech 6 miliard dolarů navíc.

Obama také ohlásil plán na vyslání sondy do atmosféry Slunce a plán přípravy zdokonaleného nástupce Hubblova vesmírného dalekohledu.

Obama realista

I když vesmírné plány Spojených států zaznamenaly pozitivní obrat, je Obama za svůj restriktivní přístup stále kritizován z mnoha stran. Kritiky se mu dostává nejen od republikánské opozice, ale i od prvního člověka na Měsíci - Neila Armstronga. Obamovým spojencem je naopak druhý člověk na Měsíci - Buzz Aldrin. Nejlogičtější námitkou vůči jeho nejnovějšímu přístupu je fakt, že v době uskutečňování těchto plánů Obama už dávno nebude ve funkci, čili za ně nemůže ručit. Pro Obamovy plány však mluví to, že velkorysejší pilotovaný program by v současné ekonomické situaci stejně nebyl uskutečnitelný, jde tedy o maximum možného. Obamův plán má také vytvořit více pracovních míst v kosmickém průmyslu než původní Bushův. Plány na rozvoj kosmického průzkumu ale ještě neprošly Kongresem, Obama ho vyhlásil teprve minulý čtvrtek.

Posádka letu Apollo 11: zleva Buzz Aldrin, Neil Armstrong, Michael Collins|foto: NASA Images